Trin's personal website about photography, urbex, nature, events, drawings and PC games.
Můj nejoblíbenější film přišel s řadou publikací. Jedna z nich je Making of Alien, pořádná bichle, plná informací z produkce, náčrtků, fotografií, prostě věcí, které mám ráda. Dokumenty o filmech patří mezi mé oblíbené záležitosti, na které se ráda podívám nebo si ráda něco přečtu.
Dlouhé temné chodby s obloukovými průchody, nekonečně se táhnoucí skrze nemocnici až kamsi do tmy, byly již desítky let ztichlé a opuštěné. Světlo se vedralo dovnitř jen několika málo nezabedněnými okny. Dekády nátěrů se odlupovaly ze stěn pod vysokými stropy. Zbytky rezavějícího zařízení obvykle končily ve sklepení, kde opadala omítka a vytvořila závěje v rozích, odhalila tak oranžové cihly, sem tam porostlé plísňovou zelení. To všechno bylo ukryto za majestátními stěnami obrovské dvoukřídlé budovy, postavené v přírodě na kopci a obklopené lesy a loukami.
Zase uzrála doba a já jsem ponořila pařáty do 3D modelovacího programu Blender 2.8. Od mých akčnějších modelovacích a renderovacích dob uplynulo mnoho vody. Spousta zatuchlých poznatků ze Cinemy mi krapet pomohla, protože jsem věděla o existenci normál, UV malování, částicových generátorů a podobných vychytávek a tudíž jsem je chtěla vykopat i v Blenderu.
Milověci roku 2019 jsou z trochu jiného soudku okruhu zájmu. Jistě sem však ještě něco přidám později, až na to dojde. Nadělila jsem si pár bio produktů, jejichž méně planeta-friendly ekvivalenty už mi došly a chci zkusit něco nového. Většina je certifikovaná a vhodná i pro vegany, ale hlavně alergiky, kteří ty chemické reakce, podnícené třeba velmi tvrdou vodou nebo složením výrobků, chtějí mít trochu na uzdě a pod dohledem.
Třetí kniha z trilogie o vetřelcích se vrací na terraformovanou planetu LV-178, Nový Galveston, do míst, kde snad kdysi ležel trimonitový důl, než jej posádka z těžební lodi Marion musela „uzavřít“, aby se to, co se nacházelo 2 kilometry pod povrchem planety na deváté etáži nikdy nedostalo na denní světlo.