Trin's personal website about photography, urbex, rats, nature, events and PC games.
Můj nejoblíbenější film přišel s řadou publikací. Jedna z nich je Making of Alien, pořádná bichle, plná informací z produkce, náčrtků, fotografií, prostě věcí, které mám ráda. Dokumenty o filmech patří mezi mé oblíbené záležitosti, na které se ráda podívám nebo si ráda něco přečtu.
Dlouhé temné chodby s obloukovými průchody, nekonečně se táhnoucí skrze nemocnici až kamsi do tmy, byly již desítky let ztichlé a opuštěné. Světlo se vedralo dovnitř jen několika málo nezabedněnými okny. Dekády nátěrů se odlupovaly ze stěn pod vysokými stropy. Zbytky rezavějícího zařízení obvykle končily ve sklepení, kde opadala omítka a vytvořila závěje v rozích, odhalila tak oranžové cihly, sem tam porostlé plísňovou zelení. To všechno bylo ukryto za majestátními stěnami obrovské dvoukřídlé budovy, postavené v přírodě na kopci a obklopené lesy a loukami.
Zase uzrála doba a já jsem ponořila pařáty do 3D modelovacího programu Blender 2.8. Od mých akčnějších modelovacích a renderovacích dob uplynulo mnoho vody. Spousta zatuchlých poznatků ze Cinemy mi krapet pomohla, protože jsem věděla o existenci normál, UV malování, částicových generátorů a podobných vychytávek a tudíž jsem je chtěla vykopat i v Blenderu.
Milověci roku 2019 jsou z trochu jiného soudku okruhu zájmu. Jistě sem však ještě něco přidám později, až na to dojde. Nadělila jsem si pár bio produktů, jejichž méně planeta-friendly ekvivalenty už mi došly a chci zkusit něco nového. Většina je certifikovaná a vhodná i pro vegany, ale hlavně alergiky, kteří ty chemické reakce, podnícené třeba velmi tvrdou vodou nebo složením výrobků, chtějí mít trochu na uzdě a pod dohledem.
Třetí kniha z trilogie o vetřelcích se vrací na terraformovanou planetu LV-178, Nový Galveston, do míst, kde snad kdysi ležel trimonitový důl, než jej posádka z těžební lodi Marion musela „uzavřít“, aby se to, co se nacházelo 2 kilometry pod povrchem planety na deváté etáži nikdy nedostalo na denní světlo.
Vždy mě zajímalo, co se dělo s kolonisty a personálem v Hadleyho naději na planetě LV-426. Z kusých informací v režisérské verzi filmu Vetřelci vím, že se Weyland – Yutani rozhodla terraformovat tuto skálu již před desítkami let, aby zmírnila její divokou atmosféru a mohla tak vysílat prospektory, žijící a pracující v kolonii, do neznámých končin na průzkumy. Oni chtějí získat vetřelce a artefakty a s jistotou vědí, že tu něco je.
Už roční zpráva o postupu ohledně zvláštního rozkazu č. 937 dává malé vodítko pro následující příběh z vetřeleckého universa. Kniha lehce navazuje na události z prvního filmového Vetřelce. Záchranný modul Narcissus z nákladní vlečné lodi Nostromo krouží vesmírem již sedmatřicet let. Jediná přeživší na palubě spí hlubokým spánkem a sní o nestvůrách, když pojednou lodní počítač zachytí nouzový signál.
Jednoho dne mi ve schránce přistál spam mail od Surikaty (Milan Korba), který už jsem stihla někde zašantročit, že světlo světa spatřila nová kniha s názvem Podzemní Čechy, vydaná nakladatelstvím Eminent v roce 2015. Do které přispíval mj. i svými montánními fotografiemi ze všech možných podzemí i nadzemí. Jeho rukopis rozeznáte od všeho ostatního, protože se nebojí do opuštěných štol začlenit dvounohé koně, víly, horníky i trpaslíky.