Trin's personal website.
Sopečný prach, nesený neustávajícím větrem, zastírá oblý vizor mého neforemného skafandru, určeného do těžkých podmínek nehostinného světa. Kráčím po povrchu planetoidu, unášeného v hlubinách chladného vesmíru. Lidská noha sem dosud nevkročila, ale tato nehostinná skála nastavuje pouze svou drsnou tvář. Atmosféra je nedýchatelná, plná nebezpečných plynů a prachových částic.
Ilustrovaná novela Interview with the Vampire: Claudia’s Story (2012) mne zaujala z mnoha důvodů. Především mám ráda knižní předlohu, v níž Louis de Pointe du Lac (čti Luj, Luí) vypráví svůj tragický životní příběh mladému novináři (v první knize dosud nemá jméno*). Jeho počátky vedou do časů indigovníkových plantáží v Louisianě a nerovných společenských poměrů konce 18. století. V té době se z pána plantáže Pointe du Lac stává upír, když jeho bohatství padne do oka charismatickému Lestatovi. Přediva Louisova života se zamotávají do značně temného klubka událostí.
Pokračovat ve čtení „Interview with the Vampire: Claudia’s Story“
Být hlavním hrdinou příběhu, jehož dějovou linii neznám, není nic s čím bych se snadno vyrovnával. Je těžké přijmout fakt, že se mě kdosi pokouší zabít. Zase. Já už mrtvý jsem, nebo bych měl říct nemrtvý? Jejich řady jsem rozšířil celkem nedávno.
Dlouhé temné chodby s obloukovými průchody, nekonečně se táhnoucí skrze nemocnici až kamsi do tmy, byly již desítky let ztichlé a opuštěné. Světlo se vedralo dovnitř jen několika málo nezabedněnými okny. Dekády nátěrů se odlupovaly ze stěn pod vysokými stropy. Zbytky rezavějícího zařízení obvykle končily ve sklepení, kde opadala omítka a vytvořila závěje v rozích, odhalila tak oranžové cihly, sem tam porostlé plísňovou zelení. To všechno bylo ukryto za majestátními stěnami obrovské dvoukřídlé budovy, postavené v přírodě na kopci a obklopené lesy a loukami.
Třetí kniha z trilogie o vetřelcích se vrací na terraformovanou planetu LV-178, Nový Galveston, do míst, kde snad kdysi ležel trimonitový důl, než jej posádka z těžební lodi Marion musela „uzavřít“, aby se to, co se nacházelo 2 kilometry pod povrchem planety na deváté etáži nikdy nedostalo na denní světlo.