Jeskyně Psí kostel

Skála, pod níž se nachází jeskyně.

Jeskyně Psí kostel leží v severozápadní části Hradčanských stěn. Jedná se o uměle rozšířené skalní převisy v pískovcovém masivu. Lze se k nim dostat pískem pokrytou lesní cestou po turistických trasách z Hradčan. To je jedna možnost. Nebo lze sejít z naučné stezky Jeřáb, podívat se na historické opevnění a napojit se zpátky na trasu o kus dále.

Pokračovat ve čtení „Jeskyně Psí kostel“

K jeskyni a nazpět

Šla jsem se vyvenčit k Braniborské jeskyni a okolí. Už jsem to potřebovala, jako prase drbání. Konečně přestalo pršet, oprášila jsem tedy fotův přístroj, přeskákala silnici, lemovanou křížky a zalezla jsem si do lesa. Vzala jsem to zase ke skalnímu převisu a odtud stejnou trasou nazpátek. Jen jsem sešla bokem, abych se z jedné louky rozhlédla po krásách zdejší krajiny.

Pokračovat ve čtení „K jeskyni a nazpět“

Krátce o Jasovské jeskyni ve Slovenském krasu

Jeskyně se nachází v nejvýchodnější části Slovenského krasu, ráji jeskyňofilů, na pravém břehu říčky Bodvy. Vchod je dobře přístupný, jen pár desítek metrů od parkoviště. Dovnitř jsme se vydali v hojném počtu čtyř kusů, což byla celá naše výprava, akorát mezi dvěma školními výlety (štěstíčko).

Pokračovat ve čtení „Krátce o Jasovské jeskyni ve Slovenském krasu“

Zbrašovské aragonitové jeskyně

Vydali jsme se směrem k Bečvě, konkrétně do lázní Teplice nad Bečvou. Přešli jsme rušnou silnici, po břehu jsme se parkem dostali k mostu přes řeku a za lázeňským areálem vyšli menší klikatici ke vchodu do aragonitových jeskyní. Veškeré jeskyňářské artefakty a netopýry mají tu nahoře, takže nedoufejte, tak jako já, že si to jeskyňářské leporelo koupíte později. Museli byste se vracet nahoru. Ale není to kdovíjaká túra.

Pokračovat ve čtení „Zbrašovské aragonitové jeskyně“

Koněpruské jeskyně 2011

Moc hezké aranžmá.

Aneb jak jsme kamenivo pašovali. A to pro jistotu hned dvakrát. Říkám si, kdyže se to vlastně zvrtlo a pročže jsou ty batůžky tak těžké, když mezitím vysajeme a vyžereme jejich útroby. Samozřejmě, že jsme do Koněprus jeli za účelem zkoumat jeskyně a krápníky, což jsem si přála již dávno, neboť jsme měli doma takovou pěknou knihu (Macocha a moravský kras, 1953), plnou krásných černobílých fotografií jeskyní, krápníků, podzemních jezírek i pralesů a hustolesů a když jsem byl malý, moc rád jsem si v té knize listoval a kochal se (a taky pašoval domů šutry, které mi obratem máma vyházela) a tehdy to asi začalo..

Pokračovat ve čtení „Koněpruské jeskyně 2011“