Trin's personal website about explorations, nature, events and PC games.
Oprášila jsem fotův přístroj a vyrazila na pochůzku, abych zjistila, co je nového. Po cestách se povalovala zvěř a mezi stromy se proháněl lehký vánek. Bylo celkem teplo a v květy obsypaných korunách stromů to bzučelo aktivitou. Země je pokrytá kobercem kvetoucího bejlí, táhnoucím se kam až oko dohlédne. Nádhera.
Podívám se nejenom do Opárenského údolí, ale několikráte také na Lovoš, Kybičku, Ovčín, Radobýl a po zdejších malých pamětihodnostech v období od 12.2021 do 03.2022.
Zaniklá obec™ původně sestávající přibližně z 19 domů, dnes již jen z několika studen, zachovalých sklepů a pár obvodových zdí, byla při mé březnové návštěvě pokrytá kobercem bledulí a spadaného listí. První zmínka o osadě nese rok 1565 a zánik proběhl po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945.
Dvakrát jsme se prošli okolo Lovoše, nejprve večer a pak další den před tím, než se zase definitivně zatáhla obloha. Fotografií jsem udělala jen poskrovnu, ale objevila jsem hraniční kámen a také nějaké dobové střepy, které jsem umístila zpět pod vrstvu hlíny, aby silné sklo nenadělalo nějaké škody.
V dubnovém lese bylo krásně. Protože se široko daleko nenachází žádná hlučná civilizace, slyšeli jsme jenom zpěv ptactva. Slunce se k večeru umoudřilo a začalo házet stíny přes údolí. V dálce se nad modrou siluetou hor tyčila rozhledna na Ještědu.