Prošla jsem se zase po lese. Zatímco davy mířily hlavní dálnicí na vrchol kopce, rozhodla jsem jít jinudy do hustolesa, kde ještě stále sem tam poletuje podzimní listí, houby pomalu usychají, ale nikdo tudy obvykle nechodí.
Listím zaváté cesty
Podzimním hustolesem
Byla jsem se projít cestou a necestou okolo kopce. Devítikilometrová procházka mi zabrala asi 4 hodiny. Všude raší houby, listí padá ze stromů, chvílemi pršelo a studený vítr se proháněl lesem. Většinou si nic neplánuji, prostě popadnu věci a jdu, kolikrát se chci podívat ještě za támhleten roh a zčistajasna se ocitnu v sedle kopce, kam obvykle chodívám jinými cestami.
Podzimní krajinou 2019
Proběhl poslední letní den takhle na podzim. Oproti minulé sobotě, kdy jsme mrzli v zimních bundách a podvlíkačkách, jsem si o dost polepšila a venku jsem mohla být v triku s krátkým rukávem. Samozřejmě jsem si do báglu vzala i zálohu na větrnou hůrku, ale jinak bylo krásně teplo.
Údolí zmijí
Jsou dny, kdy jedna jeden a půl litrová láhev na vodu nestačí na krátký odpolední výlet. To si vybavuji, jak jsme ve čtyřicetistupňových vedrech prozkoumávali trosky v okolí letiště. Dnes už v těch místech nic nestojí. Tehdy jsem tahala lahve dvě.
Procházka letním Opárnem
Prošli jsme se s Indym a Alienem po starých známých místech a ještě o kus dál. Od mlýna, kde byla hlava na hlavě a vosa nešla pro oběd daleko, jsme to vzali přes potok a okolo kolejí nahoru k ruinám hradu. Za hradem po lesních pěšinách ke křížku. U druhého mlýna jsme slezli z lesů a minuli jsme viadukt, několik stavení a zapluli jsme do další části lesa, který sousedí s polem a dálnicí.
K jeskyni a nazpět
Šla jsem se vyvenčit k Braniborské jeskyni a okolí. Už jsem to potřebovala, jako prase drbání. Konečně přestalo pršet, oprášila jsem tedy fotův přístroj, přeskákala silnici, lemovanou křížky a zalezla jsem si do lesa. Vzala jsem to zase ke skalnímu převisu a odtud stejnou trasou nazpátek. Jen jsem sešla bokem, abych se z jedné louky rozhlédla po krásách zdejší krajiny.
Procházka okolím jezera
Proběhli jsme se na skalní vyhlídku i do temného lesa a bažin Pereplutu… ahem rašeliniště v zadních traktech jezera. Dokonce jsme zahlédli i několikero hub, které jsem si jen vyfotografovala. Na skále jsme měli chviličku na rozhled po kraji a pár snímků do památníčku, že to jde i se sluncem. Byla by škoda celou sobotu proslackovat a když je energie a nálada, proč toho nevyužít pro krátkou procházku.
Skalní sklepy a houby
Odběhli jsme si na chvíli do lesa v rozpadlé vísce a tentokrát, světe div se, svítilo žblunce, a tak jsem navštívila zbytky hub z předešlé výpravy. Cestou jsem potkala i nějaké nové, také pár jelenů a laní, zdrhajících přes elektrický ohradník.