Hotel duchů

Opuštěný přestavěný dům chátrá pravděpodobně od první poloviny devadesátých let. Nese podobné známky rozpadu jako jiná navštívená místa. Nachází se v celkem klidném místě u lesa. Galerie sestává ze dvou návštěv. Na urbex jsem si odskočila od jiných aktivit a první den jsem ani neměla stativ.

Pokračovat ve čtení „Hotel duchů“

Krátké zastavení u hotelu Slovan

Jak to asi vypadá uvnitř.

Hotel se tyčí jako nějaký palác v rozlehlém parku u řeky. Teď v zimě, kdy je vše šedivé, vyniká svou pochmurností. Hrozně ráda bych od něho měla klíče. Přijde mi hodně zajímavý a ráda bych ho nafotila, tak jako jiné destinace, ale víte jak to je.. Mlsně jsme jej obešli, trochu omrzli při břehu řeky, pletli se zpravodajskému štábu před kameru (no kdo je tam mohl tušit) a i když tento kout nezáří turisticky přívětivými barvami a načančaností, má své rozpadlé kouzlo pro nás ostatní.

Pokračovat ve čtení „Krátké zastavení u hotelu Slovan“

Opuštěnosti z cest

Sešup.

O několik stovek kilometrů dál, kdesi okolo našich východních hranic stojí (a rozpadají se) rozličné budovy, které jsem navštívila během konce roku a prvních měsíců roku následujícího. Popojížděli jsme různými směry. Kočí vždy ochotně dupl na brzdu, když jsme se ocitli u nějakého rozpadlého domu. Opuštěné koupaliště jistě někteří z vás poznají. Ostatní chatrče jsou roztroušené všude možně a vesměs tam nic není nebo je k vidění alespoň prastarý interiér, který se ukrývá ve stínech za zamřížovanými okny.

Pokračovat ve čtení „Opuštěnosti z cest“