SOMA

Další základna. I na Omicronu bude o zábavu postaráno.

Po dně Atlantiku ve hře SOMA od Frictional Games se procházím již podruhé. Chladné zdi podmořské základny Pathos II. jsou už 16 hodin mým domovem. První gameplay proběhl na stařičkém notebooku, který už se, stejně jako jednotlivé stanice, rozpadá, ale frčí dál. Podruhé už to zrno obrazu bylo mnohem lepší a neutěšenost oceánského dna na mě šplíchla tíživou atmosféru, z níž se sem tam vrátila ozvěna mých vlastních existenciálních otázek.

Pokračovat ve čtení „SOMA“

Fran Bow

Přistála mi pod pařáty strašidelná adventura Fran Bow, která mě svou atmosférou přikovala k monitoru a po každé vyřešené hádance jsem chtěla vědět, co se stane dál. Některé prvky a zmínky mi připomínaly mé vlastní temné spisky, dávno zapomenuté děsivé sny a souvislosti.

Pokračovat ve čtení „Fran Bow“

The Witcher 3: Wild Hunt

Tohle bude další osobní óda na počítačovou hru, dávám vám tedy tento mikroskopický prostor vyklidit pole a jít si vrčet do temného kouta. Když bylo oznámeno, že bude vydán třetí herní Zaklínač, probral se ve mně drak a určil, že tu hru musím mít i kdybych měla prodat zkamenělá játra nepřítelova na černém trhu. Málokdy mě něco inspiruje k šetření kreditů natolik, aby se nerozkutálely při prvním pohledu na nějakou oduševnělou potřebnost (támhleten stejk musím sežrat, tuhle knížku si musím koupit atakdále).

Pokračovat ve čtení „The Witcher 3: Wild Hunt“

Alien: Isolation

Alien Isolation art.

Nastala příhodná konstelace hvězd a já se konečně vydala prozkoumat temné koridory vesmírné stanice Sevastopol, v jejíchž útrobách číhá monstrum, které jsem si, ehm, oblíbila už před mnoha a mnoha lety, když mi pustili film Vetřelec. Jakožto velká fanynka vítám téměř každý počin z tohoto universa a dlouho mi chybělo něco, co by mi přiblížilo atmosféru nerovného boje zranitelného člověka proti jedinému děsivému xenomorfovi.

Pokračovat ve čtení „Alien: Isolation“

The Witcher 2: Assassins of Kings

Beruška, nemá ani potuchy, co je kolem za hukot.

Zaklínač, věčně zachmuřený bojovník a lidmi opovrhovaný mutant, vychovaný a vycvičený zabíjet monstra, kterému však byly ponechány lidské city a to ho rve na kusy, protože ve zmítaném světě, v obraze té nejzkaženější reality, plné násilí a rasismu (jako doma), musí často volit mezi zrůdami lidskými a zrůdami, vzniknuvšími při konjunkci sfér, nepřirozenou mutací. Sám je částečně jedno z monster a sám se velice často staví na stranu utiskovaných, což jej nesmírně vyčerpává. Možná poslední rytíř beze zbroje, vždy ochoten pomoci tvorům i lidem v nesnázích. Napájí se smrtícími dryjáky, aby posílil své reflexy, používá nižší magii, aby s pomocí zaklínačských znamení pomohl štěstěně v boji přiklonit se na jeho stranu. Velice často bývá po zásluze potrestán hloupou lůzou, arogantním pánem nebo svými vlastními chybami, které ho kolikrát stály téměř život, přesto jde dál, kvůli svým milovaným, pohání ho touha odhalit svou minulost i touha setkat se s tou, kterou ztratil, s Yennefer.

Pokračovat ve čtení „The Witcher 2: Assassins of Kings“