Trin's personal website about photography, urbex, nature, events, drawings and PC games.
Od poslední rozvodněné návštěvy Pekla uběhla už nějaká voda. Tehdy v údolí téměř nikdo nebyl. Tentokrát zde byli úplně všichni. Voda klesla a my jsme to vzali zeširoka, roklemi, kde se původně nacházela bažina a teď je to tam jak u Suchánků. Obešli jsme zadní trakty pod viaduktem a vtrhli jsme do Pekla.
První den našich masochistických výprav se nesl v duchu dlouhé procházky. Přesunuli jsme se do bývalého vojenského prostoru a vypravili jsme se do jedné ze zaniklých vesnic omrknout stav věcí. U cest jsou vysázené nové aleje a jeleni nebyli doma.
Poslední den roku 2020 jsme strávili v pustině, kde se proháněly srnky. Slunce putovalo nízko nad stromy a když konečně zapadlo, zbarvilo Ještěd do růžova. Celá podívaná trvala nejméně dvě hodiny a nebýt pokročilé zmrzlosti, stojím tam dodnes.
Krátce jsem se prošla po hřbitově, kde kromě pracovníků téměř nikdo nebyl, a tak jsem si zase udělala pár obrázků, jelikož sněžilo i v nížinách a to je samozřejmě důvod jít omrzat ven a studovat staré německé nápisy. Obešla jsem i pár památníků a najdou se zde i místní významné osobnosti. Na hřbitově to prokouklo a místo pařezu je před vchodem zasazen nový strom, snad mu to vydrží.
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1790 – 1795, původní hřbitov byl přenusunt o kus dále, avšak v roce 1969 byl zlikvidován. Stojí zde jen kříž a pár zničených náhrobků. Při cestách jsme objevili boží muka a další křížek, několik z nich nám však uniklo (plot, křoví, pes a tak tam nikdo nevlez). U zastávky je pěkná výklenková kaple s Pannou Marií a v obci se dají nalézt i staré budovy zámečku a sýpky. Zámeček je momentálně opravován, a tak jsme se jen podívali z okýnka.