Trin's personal website.
V okolí Pekla jsme se vyskytli dvakrát. Oblast si stále držela sníh a v okolních roklích mrzlo. Vypravili jsme se ze Sosnové a prvně se pozastavili u křížku a u památníku padlého Italského vojáka, dále jsme pokračovali až k památníku obětem pochodu smrti ze Schwarzheide. Na Skautskou skálu jsme se podívali až při druhé návštěvě. Nachází se zde i několik do skály tesaných sklepů a taktéž další vchod do Pekla.
Že se z mrznoucí mlhy a drobných bílých fleků nakonec vyloupla sněhová pokrývka, mě samozřejmě nepřekvapilo. Naopak, já jsem byla ráda, že bude co fotografovat. Fičan fičel a hučel. V dáli se ozývalo dunění a temné mraky letěly nad krajem vysokou rychlostí. Našla jsem si fotogenický flek na louce u balíků sena, odkud byly vidět nejenom kopečky, oranžová sluneční záře, ale i ona mohutná vrstva oblačnosti ve všech odstínech temnoty. Úplný Mordor. Krása.
Od poslední rozvodněné návštěvy Pekla uběhla už nějaká voda. Tehdy v údolí téměř nikdo nebyl. Tentokrát zde byli úplně všichni. Voda klesla a my jsme to vzali zeširoka, roklemi, kde se původně nacházela bažina a teď je to tam jak u Suchánků. Obešli jsme zadní trakty pod viaduktem a vtrhli jsme do Pekla.
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1790 – 1795, původní hřbitov byl přenusunt o kus dále, avšak v roce 1969 byl zlikvidován. Stojí zde jen kříž a pár zničených náhrobků. Při cestách jsme objevili boží muka a další křížek, několik z nich nám však uniklo (plot, křoví, pes a tak tam nikdo nevlez). U zastávky je pěkná výklenková kaple s Pannou Marií a v obci se dají nalézt i staré budovy zámečku a sýpky. Zámeček je momentálně opravován, a tak jsme se jen podívali z okýnka.
Zase jsme vytáhli paty směrem na sever do Krušných hor, abychom se pokochali mlhou hustou, že by se dala krájet a stromy bez listí, za jejichž větvemi pomalu zapadalo slunce. Zpět jsme projížděli Silent Hillem a ačkoliv to ve videu není moc vidět, tma už pokročila a celá oblast pod kopečky působila značně bubákovitě.