Trin's personal website about photography, urbex, rats, nature, events and PC games.
Valdštejnské slavnosti jsem navštívila i v roce 2019. Dostavila se turistická skupinka z dalekých končin. Já jsem vyrazila o hodinu dřív, abych si společně s průvodem účinkujících prošla celé město. I tentokrát jel Adam Valdštejnský koňmo. Rytmus udávali bubeníci. Během průvodu proběhlo několik divadelních šarvátek a když jsme dorazili na náměstí Adam měl svůj proslov o povyšování Lovosic na město, zde na něj čekala jeho choť.
Pokračovat ve čtení „Valdštejnské slavnosti v Lovosicích 2019“
Vytáhla jsem z archivu více obrázků. Achatina už se vyskytla na malůvce z Inkscape, tak tentokrát jsem ji zakomponovala do houboviště na papíře. Pro mě je to způsob relaxace. Když se nehoním za vlky po lesích a za mraky po kopcích, abych si udržela mozkovou buňku v chodu, kreslím si malůvky.
Byla jsem v náladě něco si namalovat. Stává se mi to tak dvakrát do roka, což je pořád víc, než dříve. V dávných časech jsem kreslila tužkami, co se mi tu válely a celkem mi to chybí. Skill ale v průběhu let a jiných projektů poněkud vyprchal. Pak jsem neměla dlouhé roky na nic takového vůbec náladu a podobně.
Co za temného deštivého dne dělat jiného, než se oháknout do voděodolných materiálů, popadnout kamerový systém a jít na romantickou procházku po ruinách a zříceninách v bývalém vojenském prostoru.
Prošli jsem se po dosud nenavštívené zaniklé vesnici, poobraceli jsme pár listů a objevili pár sklípků, několik děr do země, skladiště plynových masek i nějaké ty základy domů. Jediná budova, která ještě měla alespoň trochu tvar, byla po sovětech, ale v jedné části se ukázaly klasické pískovcové kvádry původní stavby.
Vysoké teploty povolily, a tak jsme se s Indym a Alienem vypravili do neznámých končin v Jizerských horách. Oprášila jsem fototechniku a pofotila okolní kopečky, lesy a květenu, rostoucí na loukách a pastvinách, toho času posekaných. Zlatavá stébla trav dala tušit, že už se rok přehoupl do své druhé poloviny. Nad kopečky poletovala oblaka rozličných tvarů. Oblačnost se přehnala nad našimi hlavami. Cestou zpět se z celého chumlu spustil déšť, ale to už jsme valili po dálnici dom.
Dostat se na 30. ročník Bahen tedy rozhodně nebylo jen tak.
Je to už rok a půl, co jsme byli naposledy na Cimburku. Od těch dob se zase změnilo pár věcí. Proběhly různé sanace, výkopky, dostavby a začal vznikat domeček pro lepší zázemí během kulturních akcí.