Peklo a okolí. Nejprve kraj halila hustá hmla a po té začalo pršet a pršelo celou dobu, jíž jsem strávila na chodníku napříč Peklem, toho času lehce zalitým vodou. Místo vypadalo přízračně až prehistoricky. Kromě srnek se v něm nikdo nevyskytoval. Cestu lemují mocné pískovcové skály i bažinaté rybníčky, plné jasně zeleného rostlinstva. Popadané kmeny obaluje mech a vše halí šero. Jen chvíli počkat a z vody vyleze první topivec a zpoza zatáčky vyjede Geralt na své věrné klisně Klepně.
V horském lese
Jeden mlhavý a jeden deštivý den v lesích Jizerek. Smrková monokultura je sem tam narušena hnědými listy buků, na balvanech v roklích a skalách hojně roste zelený mech a bublající potůček napájí břehy. Zelenají se nacucanými rostlinami. Vítr hučí ve větvích a nad vrcholy kopců letí mlha.
Polorozpadlá zvonice
Na malém hřbitově, obehnaném kamennou ohradní zdí stojí zbytky zvonice ze 14. století, jejíž východní strana se v roce 2002 zřítila. Kostel byl stržen už v 80. letech 20. století a nic tu po něm nezůstalo. V patě zvonice se nachází malá zamřížovaná místnost, do níž lze lehce nahlédnout.