Deštivý les

Vypravila jsem se na krátkou procházku do hustolesů za bažinami. Celou dobu pršelo, takže nikde nebylo ani živáčka. V lese začal houstnout opar a vznášel se mezi stromy. Sem tam se ozvalo zapraskání větviček. Na vysokých skalách rostou mohutná stromiska, jejichž kmeny neobejmou ani dva lidé, kamení je pokryto hustou vrstvou lišejníku a všudypřítomný mech svítí svou jasnou zelení.

Pokračovat ve čtení „Deštivý les“

Ztracený svět

Někdo si tu pěstuje chlast.

Zase jsme pro jednou zvedli kotvy, překročili hranice fantazie a ocitli se v jiném světě. Po zapomenutých ulicích, překrytých mechem se prohání tak maximálně zajíci. Z budov malého městečka zbývají jen rozpadlé zdi nebo základy. V lese je ticho, které přeruší náhlá bouřka se silným deštěm. Vzduch voní jehličím a v mokřinách poskakují žabičky.

Pokračovat ve čtení „Ztracený svět“