Trin's personal website about photography, urbex, rats, nature, events and PC games.
Zapůjčila jsem si malý tablet na kreslení, Wacom Intuos S. Má dohromady 6 konfigurovatelných tlačítek a po instalaci ovladačů a nastavení zařízení v Gimpu, jsem se rozhodla, že někomu zkazím fotku. Tímto se omluvuji Rey, že byla pokusným králíkem.
Rozechvěle otevírám zažloutlou obálku s dopisem, který jsem už neočekával. Jaké zprávy mi asi přináší. Na okno mé pracovny dopadá těžký déšť a i přes sametové závěsy dovnitř proniká trochu chladu zvenčí. Světlo pouličních litinových lamp se už rozžehlo a rozzářilo bílou mlhu, která se snesla do večerních ulic. Skulinami mezi pruhy látky pronikají dovnitř difusované paprsky a ožijvují jinak ztemnělou pracovnu, jejíž stěny, obložené tmavým dřevem jich většinu pohltí. Sleduji jeho strukturu a začínám mít jakési temné tušení a zároveň se nemohu dočkat, až se dozvím, co přimnělo Charlese napsat v tento nevlídný čas.
Mám porůznu pár starých obrázků, občas nějaký opráším, abych si ho (alespoň částečně) převedla na vektory a mohla ho tak zvětšit třeba pro tisk, nebo vůbec, aby se na něj dalo koukat. Původní tux je zase o dost barevnější avšak obrázek jsem kreslila maličký. Provedla jsem vše bod po bodu, jenom stíny jsem kreslila od ruky a převáděla na křivky. Použila jsem i masku na výřez, který se zrcadlí na hladině a aby scéna nebyla tak prázdná, přidala jsem pár fleků sněhu a bublin.
Chytla mě slina a vytvořila jsem si další malůvku do sbírky rozličných malůvek. Před několika týdny jsem si domů přinesla pár listů z výprav za podzimem, nechala jsem si je usušit v poznámkovém sešitě, že si z nich něco vyrobím, obrázek nebo něco.
Dala jsem dohromady několik fotografií z úžasných prostorů podzemního labyrintu chodeb, jehož délka se odhaduje na několik desítek kilometrů. Pohráli jsme si s nasvěcováním i s barvičkami. Patří to do naší kreativní série, do které občas zakomponujeme i nějakou postavu, abychom si vyzkoušeli barevné filtry a svícení přímo na místě.
Naposledy jsme se rozhodli být kreativní někdy v roce 2017, když jsme spáchali cosi s názvem Spirits. Strašlivé a strašidelné video stále visí někde na TýTrubce. Tvořivost nás zachvátila i letos (2019) a do příště možná oprášíme nějaké další kousky z larpařského archivu. Masku kostry už nemám, tu před mnoha lety zdědil Hlína pro jednu z rolí na larpu, tak jsem si půjčila tuto pěknou motorkářskou lebčičku. Společně s Alienem a Indym jsme slepili z toho, co dům dal křivou kosu a jali jsme se tvořit snímky.
Vytáhla jsem z archivu více obrázků. Achatina už se vyskytla na malůvce z Inkscape, tak tentokrát jsem ji zakomponovala do houboviště na papíře. Pro mě je to způsob relaxace. Když se nehoním za vlky po lesích a za mraky po kopcích, abych si udržela mozkovou buňku v chodu, kreslím si malůvky.
Byla jsem v náladě něco si namalovat. Stává se mi to tak dvakrát do roka, což je pořád víc, než dříve. V dávných časech jsem kreslila tužkami, co se mi tu válely a celkem mi to chybí. Skill ale v průběhu let a jiných projektů poněkud vyprchal. Pak jsem neměla dlouhé roky na nic takového vůbec náladu a podobně.