Povídka: Dopis

Rozechvěle otevírám zažloutlou obálku s dopisem, který jsem už neočekával. Jaké zprávy mi asi přináší. Na okno mé pracovny dopadá těžký déšť a i přes sametové závěsy dovnitř proniká trochu chladu zvenčí. Světlo pouličních litinových lamp se už rozžehlo a rozzářilo bílou mlhu, která se snesla do večerních ulic. Skulinami mezi pruhy látky pronikají dovnitř difusované paprsky a ožijvují jinak ztemnělou pracovnu, jejíž stěny, obložené tmavým dřevem jich většinu pohltí. Sleduji jeho strukturu a začínám mít jakési temné tušení a zároveň se nemohu dočkat, až se dozvím, co přimnělo Charlese napsat v tento nevlídný čas.

Pokračovat ve čtení „Povídka: Dopis“

Tux ve vektorech

Očíčko se skládá z několika tvarů a gradientů.

Mám porůznu pár starých obrázků, občas nějaký opráším, abych si ho (alespoň částečně) převedla na vektory a mohla ho tak zvětšit třeba pro tisk, nebo vůbec, aby se na něj dalo koukat. Původní tux je zase o dost barevnější avšak obrázek jsem kreslila maličký. Provedla jsem vše bod po bodu, jenom stíny jsem kreslila od ruky a převáděla na křivky. Použila jsem i masku na výřez, který se zrcadlí na hladině a aby scéna nebyla tak prázdná, přidala jsem pár fleků sněhu a bublin.

Pokračovat ve čtení „Tux ve vektorech“

Do temnot

Naposledy jsme se rozhodli být kreativní někdy v roce 2017, když jsme spáchali cosi s názvem Spirits. Strašlivé a strašidelné video stále visí někde na TýTrubce. Tvořivost nás zachvátila i letos (2019) a do příště možná oprášíme nějaké další kousky z larpařského archivu. Masku kostry už nemám, tu před mnoha lety zdědil Hlína pro jednu z rolí na larpu, tak jsem si půjčila tuto pěknou motorkářskou lebčičku. Společně s Alienem a Indym jsme slepili z toho, co dům dal křivou kosu a jali jsme se tvořit snímky.

Pokračovat ve čtení „Do temnot“