Zase jsme se prošli po větrné hůrce, okolo větrných elektráren do lesa a nazpět. Cestou zpátky jsem se neopomněla pozastavit na hřbitově, kde jsem strávila všeho všudy asi 3 minuty (bo ostatní čekali v samohybu), během nichž se rychle setmělo. Celý den nad Krušnými horami visel temný mrak a tak příjezd vypadal jako výprava do Mordoru. I nezalekli jsme se vlka nic, omrzly nám nosy a druhé páry očí byly kompletně pokryté vodou.
Cínovecký hřbitov
V září 2020 jsem se byla podívat na jednom z cínoveckých hřbitovů a při té příležitosti jsem nafotila i něco málo hub v okolí. Hřbitov byl tentokrát posekán a tak bylo vidět více náhrobků.
Památníky na Cínovci
Vytáhli jsme paty k hranicím, abychom si prohlédli drobné památky napříč Cínovcem. Od důlních děl až po pomník pěti neznámým vojákům. S Alienem jsme brázdili cesty a ulice. Nad Krušnými horami létaly mraky a v osmi stech metrech bylo krásných čtrnáct stupňů.
Hřbitov na Cínovci
Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci byl postaven v letech 1729 – 1732, obklopuje jej starý hřbitov, na němž se nachází pomník obětem Velké války nebo také pomník Rudé armádě a pár významných jmen.
Výprava na Přední Cínovec
Vypravili jsme se s již zavedenou turistickou skupinkou do lesů Krušných hor. Vystoupali jsme od kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí k hájovně Barvář. Odtud jsme odbočili na postranní stezku, vedoucí k Mordsteinu Kryštofa Neubera z Lauensteinu z roku 1685. Okolo Židovského vrchu jsme pokračovali na Sluneční louku. Z louky jsme se kousek vrátili a napojili se na modrý Cínovecký okruh, vedoucí přes tehdejší spálený les (kyselý déšť tenkrát zničil lesy v Kruškách).