Trin's personal website about photography, urbex, nature, events, drawings and PC games.
I v listopadovém lese se dá objevit pár květů, mechy se krásně zelenají a na všem se třpytí kapičky vody z mrholení. Námraza roztála a všude je bláto. Stromy mizí v houstnoucí mlze, která nepolevuje, jako černé sloupy, tyčí se kamsi do výšin, kam oko nedohlédne.
Oproti minulé cestě skrze zamlžený a zmrzlý les se hodně změnilo. Dokonce bylo takové teplo, že jsem chvíli slackovala na fotolouce. Místo sesle jsem použila batoh a zatímco kamera natáčela, pořizovala jsem si svůj již druhý letošní spálený xicht. Ale bylo to fajn, nad hlavou lítali dravci, v listí se klubaly první jarní květiny a zahlédla jsem i zbloudilého motýla a pěkně huňatého zajíce.
Předjaří je prozatím plné mrazíků, ale květinám to, zdá se, nevadí. Slunce krásně svítilo na všechny ty lesní zídky z navršeného čedičového kamení, na nazelenalé kmeny stromů i na rezavějící zbytky plotů bývalých zahrad.
Několikrát jsme se s Indym prošli po lesích a loukách v úplné divočině. Jednou krásně svítilo slunce a z trávy vykukovaly růžové klobouky hub, jindy se zase nad krajinou valily mraky, přes které nebylo vidět ani jeden z hradů, které obvykle cestou míjíme.