Podzimním hustolesem

Byla jsem se projít cestou a necestou okolo kopce. Devítikilometrová procházka mi zabrala asi 4 hodiny. Všude raší houby, listí padá ze stromů, chvílemi pršelo a studený vítr se proháněl lesem. Většinou si nic neplánuji, prostě popadnu věci a jdu, kolikrát se chci podívat ještě za támhleten roh a zčistajasna se ocitnu v sedle kopce, kam obvykle chodívám jinými cestami.

Pokračovat ve čtení „Podzimním hustolesem“

Hrad Kamýk a vrch Plešivec

Vrch Plešivec u Litoměřic patří mezi romantická místa, z nichž bývá krásný výhled do kraje Českého Středohoří. Akorát nemám možnost jít tam kdykoliv a obvykle bývá nad krajinou opar. Nejinak tomu bylo i při mé zářijové návštěvě, kdy jsme se s Ritterem nejprve podívali na ruiny hradu Kamýku, šestibokou kapli Narození sv. Jana Křtitele z roku 1660. A po té jsme po kamenité suti vystoupali na vyhlídku. Doporučuji všem fotografům s širokoúhlým sklíčkem, kteří rádi fotografují západovky nad krajinou. Pod vrcholem kopce jsou pak ledové jámy, v nichž se dlouho drží mráz a sníh.

Pokračovat ve čtení „Hrad Kamýk a vrch Plešivec“

Lovosice 2019

Molo pro výletní loď.

Šla jsem se na chvíli projít po Osmičce, což je lesopark na břehu řeky Labe. Pokecala jsem si s kachnami a měla jsem kliku, protože zrovna kolem jela dlouhatánská výletní loď. Na to, jak se po obloze proháněly duchny ohromnou rychlostí, bylo celkem teplíčko. Udělala jsem cestou pár rychlých cvaků a videozáznamů a doma všechno spíchla horkou jehlou.

Pokračovat ve čtení „Lovosice 2019“

První jarní květiny 2019

Ponořila jsem se do křovin a tam, kde minule vykukovaly jen zelené lístečky už kvetou sněženky. Šla jsem také obhlédnout místo, kde dříve bývala studánka, ale v dolíku pod trubkou je stále sucho. Ptactvo se předhánělo v hlasitosti. Strávila jsem na louce asi půlhodinu než jsem se vypravila na zpáteční cestu. Bylo příjemné teplo, dokonce bych řekla, že aspoň patnáct stupňů. V lese a na louce úplná paráda.

Pokračovat ve čtení „První jarní květiny 2019“

Mlhavé dálavy a lesy

Že prý bude hezky, říkali, takže když přijeli, na všem ležela hustá mlha, teploměr ukazoval zase hezkých -3°C a co s tím. Co se dalo dělat, nakonec jsme se přecijen vykopali od hrnců s jídlem a šli jsme se projít po zamlžených cestách někam na kopečky. Vzali jsme to oklikou, kam většinou nikdo nechodil, vítal nás celkem studený vzduch. Na několikero vyhlídkách jsem se na chvíli zastavila, abych se pokochala.

Pokračovat ve čtení „Mlhavé dálavy a lesy“

Procházka zimním lesem

Červeně zářící list.

Oproti minulé cestě skrze zamlžený a zmrzlý les se hodně změnilo. Dokonce bylo takové teplo, že jsem chvíli slackovala na fotolouce. Místo sesle jsem použila batoh a zatímco kamera natáčela, pořizovala jsem si svůj již druhý letošní spálený xicht. Ale bylo to fajn, nad hlavou lítali dravci, v listí se klubaly první jarní květiny a zahlédla jsem i zbloudilého motýla a pěkně huňatého zajíce.

Pokračovat ve čtení „Procházka zimním lesem“

Zimní les začátkem února 2019

Osamělý strom v zamlžené krajině.

Po té, co jsem zjistila, že se na hřbitově provádějí vykopávky, jsem se otočila a vyrazila mlhou zahaleným sadem a lesem na kopec. Pod nohama mi křupal sníh, na cestách ležely ledové krusty z toho, jak předešlý den všechno zhusta tálo. Přes noc poleva zmrzla. Nečekala jsem žádné zázraky, avšak mlha kousek před vrcholem trochu ustoupila a tenkou vrstvou mraků sem tam probliklo slunce. Zima byla třeskutá a tak se mi podařilo vyšťavit všechny dva akumulátory, takže cestou zpátky už nebylo čím fotit. Ale ještěže tak.

Pokračovat ve čtení „Zimní les začátkem února 2019“