Radobýl Revisited

Naskytla se možnost jít se nechat ofouknout na vrch Radobýl, na kterém už jsme byli minule, a tak proč ne. Chvátat někam v dál se nám nechtělo, ale výhledy z Radobýlu, i když lehce zamžené, jsme si nenechali ujít. Cestou jsme ještě okoukli pár již prozkoumaných destinací a pak jsme se mezi divočáky vydali dom.

Pokračovat ve čtení „Radobýl Revisited“

Zimní večer v lese

Šla jsem se vydupat do lesa. Cestou jsem ještě vyřizovala telefonát, proč ne, no každopádně zpráva dobrá, takže cajk. Na zemi se již dělala břečka, ale v lese a na kopci ještě vládl led a sníh. Zažila jsem naprosto úžasný západ slunce. Takový ten barevný, který září až do tmy. Růžové nebe se odráželo v hladině jezera a celá krajina byla zahalená barvami západu. Jak již to tak bývá, celou akci jsem si neplánovala. Na kopci jsem se ocitla náhodou a k západu slunce jsem také přišla náhodou.

Pokračovat ve čtení „Zimní večer v lese“

Opárenským údolím

Turistická trasa údolím.

Vytáhla jsem paty ze sluje, doufaje, že to sluníčko vydrží trochu déle, ačkoliv jsem se až za vyhlídkou U Dvou lip rozhodla, že seskáču po Císařských schodech, skrze prastarý lom na žernovy, až do Opárenského údolí s potokem. Tam jsem se o pár metrů vrátila zpět, abych navštívila Morový kámen. Podél potoka jsem pak pokračovala do obce Malé Žernoseky, pojmenované právě podle oněch mlýnských kamenů.

Pokračovat ve čtení „Opárenským údolím“

Větrná hůrka nad řekou

Pohled na mosty přes řeku Labe.

Dnes byl tak mocný fukéř, že nešlo téměř ani natáčet, leda se závažím. Ale zase bylo krásně vidět do dálav. I vylezli jsme na kopec za řekou, z něhož jsou opravdu krásné výhledy všemi směry. Zahlédli jsme jak pevnost Terezín, tak třeba vzdálený hřeben Krušných hor za Českým Středohořím. V popředí, u Píšťanského jezera se tyčí vrch Lovoš, který je (nejen) v poslední době dominantou mých obrázků.

Pokračovat ve čtení „Větrná hůrka nad řekou“