Šnečiska a Edgaří nadílka

Šnečci mi povyrostli. Zase jsem je přestěhovala, tentokrát do faunaboxů, i když jsem na boxy tuhle „nadávala“. Pokud budu mít nějakou korunu navíc, zkusím někde koupit ten nízký, podlouhlý exo terra box. Nenapadá mě, co lepšího bych jim mohla pořídit za svých pět peněz. Bedny z IKEA jsou sice dobré, pokud vyříznete větračku aspoň přes jednu třetinu víka, ale když šneci povyrostou, začnou se presovat pod víkem na tom zlomu, za který se bedna nosí a to není dobré. Kromě toho je dovnitř hůř vidět.

Ve fauna boxu žádné záhyby a zlomy nejsou. Akorát má velké větračky, kterými prolezou mušky, takže je dobré to obalit třeba kusem síťky proti hmyzu nebo záclonou, spíchnout po obvodu tunýlek a provlíknou jím gumičku, aby se to dalo rychle sundat a rychle nandat, podle potřeby a udrželo to mušky venku. To je takový můj postřeh. Třeba se to někomu bude hodit.

Protihmyzí síťka ze starého tílka.
Protihmyzí síťka ze starého tílka.

Co se sítěk a našich brouků týče, samice jsou akční a pěkně jim to zapaluje. Prohlodají se ven, protáhnou se dírkami a tradá na rande. Jedna takhle byla týden nezvěstná, až jsme si říkali, kde chuděra asi skončila. Nakonec se odněkud vynořila a prozradila se šustěním na pytli s věcmi. Nikdo neví, kde byla celou dobu schovaná, ale jsme rádi, že se ta největší samice ze všech našla. Je to pěkný osmicentimetrový kousek.

Přijeli k nám i zbývající švábi, kterým bylo v Praze těsno, takže jich tu máme požehnaně. Vrchní samice nás překvapila mladými, po půl roce od přestěhování. Narodí se malé nymfy a jdou se schovat, aby je nic nesežralo. Čím je brouk menší, tím rychleji zdrhne. Je lepší s čištěním trochu počkat nebo se nabližovat jen zlehka.

Zatímco jsem měla hlavu v pejru, když jsem se starala o starého nemocného pana Theodorka, Cookieho potkaního brášku, šneci si v lignocelu schovali snůšku a já si jí všimla, až když jim začaly „zbytky jídla chodit po ubikaci“. A pak to stihli ještě raz. Takže teď už mám dva boxy a v nich jsou šneci. Kdyby někdo z mých známých přátel chtěl slizouna na mazlíčka, ať si přijde. Předpokládám, že dospělosti se dožije méně jedinců, než kolik se jich vylíhlo. Nejrychleji roste asi 6 nejakčnějších kousků.

Takže ačkoliv si to moc neplánujete, najednou máte doma zoo. Ještě bych chtěla poprosit pražskou pobočku, aby si domů nenosili pavouky a o žáby se taky neumím starat, že dík :D. No a někdy se musím také zmínit o netopýří nadílce, která vždy hlasitě komentuje dění na půdě v dalších končinách a drobotina se někdy zatoulá, kam nemá, takže je třeba občas je vyšťourat z odtoku ve vaně (záhada největší, ale asi nám vlezli okýnečkem nebo je sfoukl vítr špatným směrem) nebo sundat ze sluncem rozpálené stěny a odnést ta jelita zpátky do hnízda. Vzhledem k tomu, že na onom konkrétním místě žije už několikátá generace, bude asi o zábavu postaráno i do budoucna.

Foto