První sníh?

Řekli mi, že má kopec bílou čapku. Nacpala jsem tedy fotův přístoj a sušenky do brašny a s elánem vylezla ze dveří, co naplat, že se modrá obloha během okamžiku přepla do zamračeného módu. Jak kdyby někdo cheatoval s počasím ve Skyrimu. Ale nelekla jsem se vlka nic a vyrazila jsem nahoru, kde již tou dobou panoval mráz a fukéř mi zmrazil fototlapy. Vytvořila jsem pár panoramat a detailů. Brodila jsem se sněhem (dá-li se to tak nazvat) a bahnem též.

Celý les jsem měla pro sebe, až cestou zpět jsem potkala dva výletníky. Neponechala jsem nic náhodě a oprášila zimní bundu s utrženou kapsou (jednou to možná zašiju, fakt) a další vrstvy. Matrix má však smysl pro humor a rozložil mi zip na bagrech. Musela jsem tedy vytáhnout detektorářské gumáky, ve kterých lezu i do podzemí, kloužou fest, takže lyžovačku už si také mohu odškrtnout. Nevadí mi, že není třicet nad nulou, nekvetou kytičky a nepobíhají tam jednorožci. Prostě to beru, jak to přichází a fotím, i když není zrovna pěkné světlo.

Ze zvířeny jsem potkala nějaké dravce, kroužící nad Opárnem, jiné ptactvo, datla, šíleného bažanta, který kdyby seděl a držel zobák, tak o něm nikdo neví a zajíce. Po divočácích jen rozryté cesty a po srnkách nebylo ani vidu ani slechu.

Výlez na kopec a první sněhánky