Protiatomový kryt

Už nějakou dobu jsme popojížděli okolo podezřelého vchodu do jistého kopce. Naskytla se příhodná doba, vyšlo tisíc okolností a společně s bodyguardem jsme se vydali prozkoumat situaci v tajném protiatomovém krytu N12.

Po první návštěvě jsme prozkoumali několik fotogalerií, rozesetých po internetech. Za poměrně krátkou dobu došlo v krytu k docela velké devastaci. Vše bylo rozebráno, odneseno, zničeno, uvnitř je možná pár trubek a beden, v párty místnosti však stále stojí prázdné lahve od alkoholu. Barevné nátěry se ve velkých cárech odlupují ze zdí. Při další návštěvě jsme si všimli, že uvnitř mezitím někdo byl a ve vzduchu se vznášela mračna prachu.

Tajný kryt už není tak tajný a kdo tam zavítal se sklíčkem před rokem či dvěma lety, ten toho viděl mnohem více než my. Tentokráte jsme prošli skrz, takže jsem si vyfotila i druhý vchod. Navštívili jsme i opuštěný domek, v němž je k vidění akorát vana a záchodky a nějaké ty obvyklé zbytky lidové tvořivosti. Na půdě mě zaujal jediný detail, co měl publikovatelnou vizáž a to sádrová ozdoba na zeď v podobě podkovy s koňskou hlavou.

Na „zahradě“ je k prozkoumání výklenek s nápisem Hanka 1945. Nějaké chatrče a spousta nepořádku z domu a z krytu. Budka, která dříve stávala u hlavního vchodu do krytu, už neexistuje. Na zemi leželo torzo komína a u zbytku zdi stál trávou zarostlý záchodek s delikátním výhledem do kraje. V zimním období nebyla naštěstí zahrada tak zarostlá, takže bylo vše krásně vidět. Za mě jednoznačně parádní urbex. Mám z něho i pár křivých fotek, vybraných ze dvou návštěv.

Protiatomový kryt N12