Proměna

Na knihu autorky Carol Berg s názvem Proměna jsem narazila díky krátkému článku v časopise Pevnost. Proměnu jsem zakoupila v roce 2004, kdy jí vydalo nakladatelství Fantom Print. Uplynulo celých šest let, než jsem získala zbývající dva díly, jmenovitě Odhalení a Vzkříšení, které trilogii Rai-kirah uzavírá.

(Mezitím mi sebrali propisku, kterou píši tyto řádky, milý deníčku.)

Proměnu, onu ožmoulanou, potrhanou, rozpadající se hromádku nekvalitně lepeného papíru jsem již přečetla několikrát a pokaždé si mě příběh držel na velmi krátkém vodítku, nešlo odolat, i když už ho znám.

Jedná-li se o fantasy román, je obvykle očekáván příběh se zástupy elfů, trpaslíků, kouzlomrsků, draků, chrlících oheň a rozsévajících zkázu, třaskavou magií a vůbec takový dobarvený Warcraft. Zde však nic z toho nehledejte. Carol pro svou trilogii stvořila velice odlišný ojedinělý svět, podobný spíše našemu středověku, do něhož vložila nové národy, jazyky, území, kulturu, jejichž rozdílnosti vedou k typickým lidským sporům jak v oblasti politiky, tak i víry.

Naším průvodcem a vypravěčem se stává Seyonne, Ezzarijec, toho času již šestnáctým rokem v otroctví, jenž na jeho duši i těle zanechalo nesmazatelné rány. Seyonne byl kdysi dávno Strážcem, s pomocí Aife vstupoval do duší lidí, aby bojoval s démony Rai-kirah, pocházejícími ze zmrzlého severu. Aife vždy měla za úkol otevřít portál a vytvořit krajinu za ním ve které by se mohl Strážce střetnout se svým protivníkem. Démon obvykle hostitelovu duši těžce opanoval a jeho prostřednictvím činil zlo.

Seyonne byl zajat během posledního velkého boje Ezzarijců s rozpínavými válečníky Derzhi, kteří neustále podnikali výpady proti nepohodlným sousedům ze své pouštní říše Azhakstan, zatímco s jinými měli vřelé obchodní vztahy. Ezzarijci dosud chránili lidstvo před zlem – tajně a zcela nezištně, jenže někomu přišlo vhod označit je za nebezpečné čaroděje a tudíž odsoudit k záhubě.

Seyonne po svém uvěznění prošel strašlivými Baltharovými rituály, které ho měly navždy zbavit melyddy – jeho moci a pomalu připravit i o zdravý rozum. Po šestnácti letech v trýznivém otroctví v něm není nic, čím býval. Je věc, kterou si může kdokoliv koupit a cokoliv s ní provést. Dostane se do rukou mladého arogantního a vznětlivého dědice trůnu impéria Derzhi, prince Aleksandera, jehož výbušná povaha a panovačnost se nezapře hned zpočátku, když dá těžce potrestat lorda Vanye vypálením královského cejchu přes půlku obličeje za poškození jeho majetku – jeho nového otroka. Lord Vanye se cítil zostuzen eskortou špinavého otroka do královského paláce a tak mu nechal na tvář vypálit pečeť, která normálné značí uprchlého otroka a tím ho znehodnotil. Prince Aleksandera svým činem proti sobě navždy poštval.

Ani Seyonne to nebude mít v Aleksanderových službách jednoduché. Nadchází přípravy na oslavu princovy plnoletosti, kdy má být Aleksander uznán právoplatným nástupcem vládce impéria Ivana zha Denishkara a konečně převzít nějakou zodpovědnost za svou zemi. Jenže se začínají dít podivné věci a jenom Seyonne se i přes Baltharovy rituály zdá být jediný kompetentní k tomu, aby následníkovi trůnu pomohl s problémy. Nadchází těžké dilema, otázka zda může naprosto zlomený a ponížený člověk chtít pomoci svému otrokáři, či ho nechá v trýznivých mukách jeho osudu, který si na něj přichystali samotní démoni Rai-kirah, netoužící po ničem menším, než je ovládnutí následníka a posléze celého známého světa.

Seyonne je však přesvědčen, že je tu od toho, aby mladému princi pomohl. Setkání s démonem v očích vyslance Khelidů a zjištění, že princ v sobě nosí Feadnach, čistou sílu, ho přesvědčí a zvítězí stránka Strážce. Do toho se připlétá tajemné ezzarijské proroctví o bojovníkovi dvou duší a fakt, že jako jedinému mohou za portálem Seyonnovi narůst blanitá křídla, skýtající tak výhodu proti silnému nepříteli. Přes všechna svá příkoří se snaží princi pomoci a to je pomalu sbližuje. Prokletí a vliv démonů na princovu duši se však stupňuje a vztahy mezi imperátorem a synem se vyhrocují, po té co zmizí strýc Dmitri, Aleksanderův učitel boje a nebýt té rusovlasé dračice – lady Lydie a pár dalších rozumných jedinců, kdoví co by se s impériem dělo dál.

Seyonne musí vybojovat mnoho nebezpečných bitev se sebou, s démony i se svým vlastním národem, pro který se stal nečistým už v den zajetí a ačkoliv v sobě probouzí dávno ztracenou sílu, ještě není nic vyhráno.

Předsudky, pomsta, politikaření, to všechno budou muset postavy překonat v mistrně zpracovaném příběhu s psychologickou hloubkou všech zúčastněných, v originálních reáliích, s originálními rituály, historií, kde není místo na žádné pochyby. Klidně by se vše mohlo odehrát. Démoni jsou přirozenou součástí přírody, stejně tak i magie je cosi běžného a dalo by se říct, že v osách příběhu reálného. Národy i krajiny můžete směle přirovnat k těm našim od kočovníků ze suchých pouští, bojovníků, pro které je voda nad zlato, až po zamrzlé pustiny severu a jejich obyvatele.

Příběh je mistrně upleten z osudů, intrik, protnut bitvami s démony i s těmi osobními souboji, které se jednomu mohou zdát malicherné, aby nás příběh na dalších stranách přesvědčil, že jsou velice důležité k dokreslení psychologie postav. Vyzařuje z toho na mě geniální komplexnost. Mám tu knihu ráda. Na šesti stech stranách mi dává něco, co se jen tak nevidí. Vžijete se do děje, prožijete každou vteřinu Seyonnova tvrdého života skoro tak, jako byste tam byli přítomni. Já i mé druhé já doporučuje všemi deseti.