Potkaní kmet Cookie

Cookiemu už je dva a půl roku a v kleci už má holobyt, aby nikde nespadl, nezasekl se nebo nezůstal viset při soukání do Sputniku. Je to tak 14 dní, co jsem začala všechno dávat pryč, když jsem si všimla, že už to moc nedává. Ještě nějakou dobu měl sputnik zavěšený na karabinách tak, aby do něho mohl vlézt přímo z podlahy klece, ale i to už je na něj moc, takže má různé domečky bez překážek.

Dostala jsem velkou koupelnovou obkladačku, na tu mu teď dávám 4 misky s různým jídlem a s vodou a protože je to na dlažce, nemá takovou potřebu misky s mokrým jídlem zahrabávat a překrývat ubrousky, ale i tak se snaží. Napáječku má k dispocizi také, ale nevím, jak moc ji používá. Několikrát denně ho krmím, protože samotnému už se mu moc nechce a aby zůstal hydratovaný, dostává k jídlu spíše mokré věci například sunarovou kaši pro mimina nebo vodou zalité ovesné vločky, které nechám nabobtnat a ještě okurky. Všimla jsem si, že nemá moc chuti sám pít. Ale když mu něco předložím na lžičce nebo přímo pod nos k domečku, tak to časem zmizí, nejrychleji mizí právě sunarová kaše. Jinak má k dispozici i klasické krmivo, když se rozhodne, že něco sežvýká.

Je to už opravdu starý pán, ale není třeba hned házet flintu do žita. Nejakčnější bývá po půlnoci. Teď, když už se stmívá po sedmé hodině, neváhá vystrčit nos i v dřívější hodinu. Nechávám ho lozit po zemi, kde má papírovou tašku, ve které rád kempuje, papírovou krabici a ještě schůdek, pod který si vždycky zaleze. Všechno ostatní už jsem uklidila, už by po tom ani nešplhal. Když ho to přestane bavit, přesune se pod můj stůl a šlápne mi na nohu, abych si ho všimla a zvedla ho z podlahy. Obvykle ho ještě trochu nosím po okolí a nechávám ho očuchávat věci a kouty, tak jako by to dělal, kdyby mohl pobíhat jako za mlada.

Nejvíce ho baví krtkování v mé dece, když ho později pouštím po posteli, později proto, že mezitím z něho opadají kousky podestýlky a trochu se umyje. Zatím jsem ho koupala jen dvakrát, pokaždé to přežil, většinou ale použiju vlhčené dětské ubrousky, když je potřeba důchodce trochu očistit. Koupačky přichází na řadu jen zřídka a v extrémnějších případech. Vždy je potřeba myš důkladně osušit v ručníku, aby nenastydla. Určitě myši dopřejte drbání jemným kartáčem a nějaké úplatky, ať z toho stáří něco má.

K jeho ustájení používám dřevěný domeček pro chladnější noci, mezitím, co třeba schne po umytí, dostává Cookie jeden z modrých plastových baráčků. Obsah domečku je potřeba měnit poměrně často. Někdy i dvakrát denně, aby neležel v mokré podestýlce. Potkánkovi nevystvětlím, že si nemá tvořit jezero pod sebe, když už se mu tam nelíbí, přesune se do suchého domečku o kus dál, pokud jich má k dispozici více.

Od té doby, co jsem nasadila sunarovou kaši a dohlížím na to, že několikrát denně ode mě něco sní, zůstává jeho váha na stabilních 518 gramech. Jeho bráška Theo bral léky, jeho tělo už nezvládalo ani zpracovávat minerály a vitamíny a rychle ubýval na váze. Cookie naproti tomu vypadá už pár týdnů víceméně stejně.

Masozeleninové příkrmy pro děti dávám jen příležitostně, byly skvělé, když býval nemocný Theo, ale čas od času je určitě dobré nějaký zařadit, aby mělo zvíře změnu a krmení se nestalo nudnou záležitostí. Starší potkani už nepotřebují tolik proteinů, jako mláďata, ale rádi si dají něco dobrého.

Pravidelně docházíme na kontroly k veterináři, i Cookie bere léky, ale nic strašného. Kdykoliv bych potřebovala nasadit silnější léky, stačí je schovat do kousku rozmačkaného banánu, zamíchat a potkánek to zblajzne i se lžičkou.

Říjnové update: oprášila jsem a znovu složila metrovou klec, je sice zbytečně vysoká pro takového stařečka, ale je dostatečně dlouhá a hlavně má obrovská dvířka, kterými ho můžu pohodlně vyndat, potřebuji k tomu obě ruce a spoustu prostoru, protože už mu zadní nožičky neslouží. Klec Zeno 2 nemá dostatečně velká dvířka, abych ho mohla bezbečně přesouvat. Také jsem se rozhodla, že mu dám dvě své deky, protože pod nimi rád spával na mé posteli. Dají se složit do dostatečně vysoké vrstvy, aby pro něj bylo ležení pohodlné. Podestýlku vždycky shrnul stranou a neměl se ani pořádně jak zapřít, když se chtěl očistit. Takže to jsem změnila. Buď spává v domečku nebo pod dekou, podle potřeby se přesouvá na různá místa. Matraci v domečku každé ráno vyměňuji a jednou za několik dní všechno peru v pračce.

Dohlížím také na to, aby se někde nezašprajcl za nitky apod. Plastové baráčky teď vůbec nedostává, nebylo v nich zrovna teplo a to ani s pořádnou vycpávkou z papírů a ubrousků, vyřešily by to kartonové krabice dané přes sebe, aby se mezi nimi vytvořila vzduchová kapsa, krabky už ale došly. K velké kleci jsem se vrátila také z důvodu většího podlahového prostoru, myšák občas rád cestuje a i když někdy mívá i slabší dny, sem tam vyrazí do světa. Dala jsem mu i šedou rouru, kterou rád obýval. Prostě a jednoduše jeho bydlení přizpůsobuji jeho momentálním potřebám.

Listopadové update: Cookie disponuje neutuchajícím apetitem. Už je trochu nakřivo, ale ještě se nechá občas rád vynést z klece do prostoru, co na tom, že si tam zaleze a usne. Do rozmačkaného banánu dostává krapet vitamínu B12, ačkoliv s tím jsem mohla přijít trochu dřív, ale to by musela být na českém trhu kniha, kde se dozvíte různé užitečné věci a ne jen to, že mláďátka jsou roztomilá a roztomile aktivní. Potkany si dost často pořizují dospělí lidé a chtějí vědět trošku více o různých věcech, které se týkají domestikovaných krysáčků.

Když je odpoledne vláčný (tzn. ospalý, potkani přes den spí), nechá se oňuchávat a škrabkat, usne mi na dlani za hřmotného zívání. Akorát musí být aspoň ze dvou třetin schovaný v domečku. Cookie je přátelský potkan a má už od malička trochu lekací povahu, musí se cítit v bezpečí, se střechou nad hřbetem. Jeho bráška Theo byl více people-krysa, prostě si za vámi došel a vyšplhal vám za krk a tam třeba zaspal. Cookie se občas přidal ke šplhání po člověku (co dělá jeden potkan, dělají pak všichni potkani – monkey see – monkey do) nebo si sám přišel, ale jeho povaha a neposednost mu kázala zase slézt a jít rozebírat věci nebo se zašívat v temných koutech (a tam rozebírat věci). Takže ho nechávám žít si jak potřebuje a občas ho pustím do postele.

Takhle vypadá život potkaního důchodce. Spáchala jsem i krátké video ze záznamů z brambory.

Video

Foto