Popradské pleso

Naskytla se mi příležitost podívat se do Vysokých Tater, a tak jsme se s Ritterem vydali k Popradskému plesu. Vzali jsme si spoustu zbytečných ohadrů, protože hory jsou nevyzpytatelné, ale nakonec panovalo horko a pražilo slunce. Po několika hodinách jízdy a umístění samohybu na rozpadající se parkoviště, jsme se konečně vypravili na krátkou procházku.

Odstartovali jsme od Štrbského plesa, cesta lesem a po svazích hor trvá přibližně hodinu nebo ještě o trochu déle. V letní sezóně tudy chodí hotové davy a shluky. Trochu jsem točila i fotila a výsledek mých fotokřečí připojím k postu.

U plesa jsme si jen sežrali bohatě obložené chleby a prošli jsme se okolo. V plesu žijí ryby, v okolí se zelená les, šumí potoky a chodníčky se klikatí vysoko nad ledovcové jezírko do výšek nad dva tisíce metrů. Toho dne bych to rozhodně nedala. Vstávali jsme ve tři ráno, abychom nablížili k cílům, ale bylo by lepší někde přespat, než to takhle hrotit. Nevím, možná ještě bude příležitost vybičovat se k nějakému pořádnému výkonu, kdo ví. V poslední době okolo mě pořád padají stromy, takže si nic neplánuji.

Vysoké Tatry jsou mnou neprobádané končiny, a tak mě výlet nadchl, i když to nebylo moc vidět, protože jsem se zpátky plazila už úplně chcíplá a musela jsem si vzít na ty permony s kladívky drogu na hlavu. Měla bych si ty drogy zakomponovat do horské výbavy.

Poslepovala jsem některá panoramata. Hojně se nám nad hlavami naháněly mraky a často jsme se ocitli ve stínu některého z nich. Přitom ještě ráno to vypadalo, že celé Tatry budou zachumlané v mlhách a duchnách. V horách se počasí mění rychle. Ale měli jsme štěstí.

Video

Horské téma