Pivnice u daňka

Zaniklá víska, kterou jsem naposledy proslajdovala za deště (a několikráte předtím), byla zalitá sluncem, ptáci zpívali a jeleni a daňci poskakovali po lesích.

Prolezla jsem křovím, posbírala desítky klíšťat a prozkoumala jsem i několikero sklepů. Jiné jsem vynechala. V jejich vchodech už nezbývá mnoho prostoru k realizaci a další už se nepěkně rozpadají. Povšimla jsem si i spousty studní, na něž jsem už stihla zapomenout, ale jsou tam. A jak bude tráva růst, budou méně a méně vidět.

I když člověk leze pomalu a snaží se zvířatům dát vědět, že jde, občas se někdo někde zapomene. Je to dost vzácné, ale stává se to. Ve sklepích parkují jak jeleni, divočáci, tak daňci nebo třeba lišky. Proto bych tam nikdy nechtěla přespávat, jsou to pořádná čuňata. Jediný, kdo se do nich moc nevleze je zubr.

Klid se tentokrát nekonal. Za plotem po celý den probíhal rachot. Ani jsem nekontrolovala, zda je něco na videu slyšet, kromě obvyklé samomluvy.

Video

Foto