Penumbra Overture

Penumbra je z mého pohledu opravdu zajímavá herní záležitost. Netuším jak po síti, ale minimálně v časopisech jsem okolo tohoto titulu nezaznamenala přílišný humbuk. Na jednu stranu to spoustě hrám prospívá, když se neslibují hory doly, na druhou stranu vám ale podobný kousek může uniknout. Mně se dostala do rukou až kompletní série v opatchované verzi, takže nezaznamenávám žádný větší problém. Přiblížím vám svůj osobní vztah, který si tvořím ke každé hře, která za to stojí (čistě subjektivně).

Penumbra Overture je hororová akční adventura, hraná z pohledu první osoby, takže se bezprostředně potýkáte s děsivým a deprimujícím prostředím starého dolu kdesi v severním Grónsku. Do dolu vás přivedl vzkaz od otce, kterého jste dosud neznali. Vaše matka zemřela a váš otec vás prostřednictvím dopisu žádá, abyste vyzvedli z úložny v bance knihu a zničili ji. Jenže uděláte zcela zásadní krok k pozdějším trablům. Tu knihu nejenže si přečtete, ale také se vydáte na jisté souřadnice, před kterými jste byli varováni.

Vydávám se po stopách, které zanechal otec.
Vydávám se po stopách, které zanechal otec.

Vkročením na zmrzlé území se vydáváte všanc neznámému. Už první kroky vás naučí, že omrzliny nejsou to pravé ořechové a abyste se dostali dál, musíte používat vychytralejší pohyby myškou než jen prosté klikání na předměty a za prvním vstupem do děsivé hluboké temnoty zjistíte, že bez drobné dedukce se nikam nedostanete.

Kdo nemá rád tmu a samotu, ten by se tu neměl potloukat.
Kdo nemá rád tmu a samotu, ten by se tu neměl potloukat.

Engine hry vám umožní využít pár fyzikálních zákonů. Každý menší předmět můžete přesunout, přenést, naskládat na sebe, rozbít nebo použít k rozbití jiného. Dveře můžete prudce rozrazit nebo pomalu otevírat. Vždy se vám na interaktivních předmětech objeví očičko nebo packa a pak stačí jen vzít a myší táhnout, točit, nebo cokoliv dalšího. V Penumbře najdete množství předmětů, jako jsou baterie do svítilny, zapalovač, páčidlo, krumpáč, nějaké raritní léky, světlice a další vymoženosti, které zde kdosi zanechal.

Někde tam nahoře je denní světlo.
Někde tam nahoře je denní světlo.

Ačkoliv zpočátku naleznete prázdné bedny od munice, pravděpodobně z dob druhé světové války, kdy důl sloužil jako vojenská základna, zbraní samotných se nedočkáte. Tedy alespoň ne těch střelných. Můžete použít páčidlo nebo kámen, který vymrštíne pravým myšítkem proti cíli. Zpočátku to chce trochu cviku. Prolézáte šuplíčky, skříně, zákoutí, aby vám nic neuteklo – hlavně ty léky ne, ty se nevyplácí míjet ani bezhlavě používat.

Jen se tu trošku porozhlédnu, kde tu mají jídelnu?
Jen se tu trošku porozhlédnu, kde tu mají jídelnu?

Jak tak procházíte šachty, střetáváte se s dosti nepříjemnými nepřáteli v podobně posedlých psů, jejich hluboké vrčení vás včas varuje před jejich přítomností. Se skákavými pavouky už je to horší a lepší strategie se mi jeví vzít před nimi do zaječích. Nejhorším nepřítelem se stává jakýsi chrostík. Je to obří červ, který si prorazí novou cestičku za masem klidně skrz silnou betonovou zeď bunkru. Pokud jeho uslyšíte, je nejlepší dát se na bezhlavý útěk tmou – hlavně se neohlížejte.

Aby vám nebylo smutno, po nějakou dobu vás provází tajemný Red, který s vámi komunikuje přes vysílačku, snaží se vás navigovat, ale z jeho řeči cítíte, že už není tak úplně vpořádku. Celé to tu vůbec není tak nějak vpořádku. Něco se tu stalo a nalezené poznámky svědčí o přítomnosti něčeho hrůznějšího než jsou zlí psíci zombíci.

Mnohé puzzly vyžadují předměty z širého okolí.
Mnohé puzzly vyžadují předměty z širého okolí.

Systém ukládání je poměrně zvláštní. Uložení provedete tak, že klepnete na jakýsi artefakt, obvykle se povaluje někde na stole nebo v polici a lehce svítí. Doporučuji se k nim po nějaké větší akci vracet, pokud je to možné. Hrdina vám po úspěšném uložení hry oznámí, že se cítí podivně, jako by kus sebe zanechal uvnitř. I když, říkat Philipovi hrdina také není to pravé. Penumbra vám nabízí možnost proplížit se kolem nebezpečí temnotou. Když se skrčíte, Philipovi se ve tmě zostří zrak, všimněte si modré aury okolního prostředí. Jenže je to jen obyčejný chlapík a tak setkání se psy nenese moc libě, obvykle začne zprudka dýchat, stoupne si, aby se uklidnil a tím na sebe přiláká nevítanou pozornost. Je to nepříjemné v momentě, kdy máte v ruce krumpáč, dřepíte na krabici a chystáte se čoklíka švihnout přes prohnilou tlamu a on si najednou stoupne.

Ledovcové jezero Utuqao je celkem příjemná změna prostředí.
Ledovcové jezero Utuqao je celkem příjemná změna prostředí.

Avizovaná kooperace nepřátel tu též trochu hapruje. Jediné, co psi dělají je, že občas odběhnout za roh, zavyjí a když je poblíž ještě jeden kousek, pak ten mu přiběhne na pomoc. Občas využívají předměty v terénu, aby z nich na vás skočili, ale moc jim to nejde. Po několika marných pokusech se znuděně stáhnou, a vy, pokud je chcete odstranit pro pozdější bezstresové procházení lokací, musíte buď slézt a upozornit na sebe, nebo začít šaškovat s baterií či tlouct kladívkem do zdi, aby si vás znovu všimli. Ano, pořád jste zašití na té bedně, kterou jste si sem přitáhli z vedlejší chodby.

Doly bývají nestabilní a o závaly není nouze.
Doly bývají nestabilní a o závaly není nouze.

Zvuky jsou na celkem komorní hru perfektní a z vrčících hafanů opravdu zamrazí v zádech. Prázdnota na vás dýchne dost děsuplnými tóny, brnkajícími na nervy po celou dobu hraní. Hudba je vynikající a podtrhuje strašidelnou atmosféru, kterou mám ráda. Český dabing a překlad je použitelný. Autoři zmodifikovali i hromady textur, takže, kdo anglicky ještě neumí, ten se tu neztratí ani za mák.

Copak to mají v teráriu..
Copak to mají v teráriu..

Penumbra mě příjemně překvapila, ježto jsem neočekávala kdovíjaký áčkový titul, přesto má co nabídnout a stojí za zkoušku. Nabídne hromady hádanek, vzkazů, strašidelný příběh a atmosféru, která by se dala krájet. S některými fyzikálními vlastnostmi by to mohlo být lepší, občas se mi bedny a prkna kroutily po neuvěřitelných osách, ale interaktivita to všechno zachraňuje. Ačkoliv zde nejsou zástupy nepřátel, přesto vás autoři dokáží udržet napjaté, ať už zvuky, děsivými zákoutími nebo různými zbytky různých… nepěkných věcí. Nikde byste se neměli vyloženě zaseknout. Často pomůže znovupročtení poznámek, nebo obhlédnutí oblasti, jestli tu není nějaký čudlík, páčka nebo cokoliv jiného. Mohutné exempláře chrostíků není dobré obalamucovat úsměvem do tváře, alejbrž zdrhat a zdrhat, cestou už na něco jistě přijdete… takové závaly a zátarasy z kamení či ohně udělají s dotěrnými potvůrkami své. Pokud máte rádi adventury a bubákoviny, vřele Penumbru doporučuji.

Kampak ta chodba asi vede.
Kampak ta chodba asi vede.