Painkiller 3: Last Man Standing

Díl třetí a také závěrečný si vyžádal 13 stran scénáře. Šílenou přípravu (shánění kostýmů po všech čertech, vychytávání much – úplné roje, atp.), též se zde vyskytují nějaké nové postavičky, převážně pak v prvních minutách filmu během malé konference pekelníků.

Původně měl film začínat jinak, ale napadlo nás dotočit také něco ze světa pekelníků, malou konferenci, abyste se trochu blíže seznámili se zápornými postavami i s jejich úhlem pohledu. Uvidíte Satannie i jejího pomocníka Kostěje, který nemá nic lepšího na práci, než se šťourat vládci pekel ukazovátkem v uchu. I tady narážíme na prolnutí světa hry a toho našeho, když si velevážené bytosti pekelné stěžují, že na ně vývojáři počítačových her akorát házejí hnůj, bastardi. Když si vzpomeneme, co se stalo na konci minulého dílu, pak je jasné, že Programátor pozbyl vše ze své „humus blbiens“ a stal se dalším démonem v Satanových řadách a nedělá mu potíže cestovat mezi světy.

Herec, který od nás po zhlédnutí trilogie Painkiller neuteče, je machr a zaslouží si být součástí týmu. (Rejža)

Satan sám už má všeho dost, a tak na Daniela Garnera pošle své gorily. Ovšemže jejich UI nestojí za nic, a tak selžou. Musí se do toho tedy vložit sám a spaktuje se s Mnichem (z prvního dílu) a s démonickým Programátorem. Finální souboj je na straně dobra podpořen speciálním bonusem od Sammaela a Evy, na straně zlé… to zase nějak moc dobře nefunguje. Když už na to dojde, nechají Programátorovi jeho díl práce a sami se baví hraním karet. Programátor má tu smůlu, že si vybral takové potvory za spojence. A jak to dopadne, vám zatím neprozradím…i když by ten název mohl být poněkud podezřelý…

Chceme to udělat vážnější, nabušenější a možná trochu kratší, aby u toho neusínal ani Tukan – běda mu. Nápady se archivují. (Rejža)

Abychom mohly vklidu natáčet, rozhodla jsem se vyklidit ve sklepě dvě místnosti. Pokud máte sklep jako my, pak je neustále přeplněný nějakými klumpy, a i když pořád něco vyhazujete a odvážíté do sběrného dvora, pořád to nějak neubývá. Nám se docela obstojně podařilo odsunout humus, pračku jsme skryly pod staré jutové pytle, na to vrazily historický džbát s květinami (made in peklo, takže tam byly suché bodláky a další hrůzy). Stoleček jsme překryly tematickým šátkem černé barvy a scény vyzdobily různými lampičkami, svíčkami a cetkami, co donesly holky. Vyřádily jsme se i na starých krabicích v cele zcvoklého zombíka. Pro kostru jsem vytvořila pěkný opálený sešitek, ovázaný špagátem a popsaný krvavým písmem, pro mnichy – vyhazovače, zase šály s runami, které si přehodili přes ramena. O sekerách z tvrdé lepenky a alobalu nemluvě. Tak jako na larpu všechno spraví kobercová lepicí páska, tak tady všechno spravila izolepa a cedule z papíru. Tak to vidíte, někomu stačí málo a vytvoří notně šílený filmový kousek.

Zapůjčily jsme si zase samopal Heckler & Koch a vrhly se do akce, kterou nám párkrát přerušila banda pitomců, korzujících ve stádu po Osmičce (zdejší lesopark). Zpozorujete, že jakmile jsou děcka (chlapečci do šestnácti let) v hejnu, inteligence jde prudce dolů, zatímco vlezlost a žvásty nahoru. Upřímně nechápu, komu tohle uteklo z ohrady a pro příště jsme se zařekly, že buď přizveme naše dvoumetrové kamarády, nebo si vybereme dobu a místo, kde je jistota, že tam žádné smažky nebudou – dost těžké mimochodem.

Přepis části scénáře:

Schůze začíná úplnou a neprostupnou tmou, všichni jsou již na místě, Satan se svým mocným hlasem uvádí schůzi. Stojí za stolem, na němž jsou dvě svíce a nějaké pekelnické záležitosti, za ním po jeho levici stojí kostra a ukazovátkem mu bude šťourat v uchu, trochu jí ujede ruka, lekne se a stáhne zpět.
Satan: „Vítám vás na tajné..“ Nahne se ke kostře pro nápovědu.
Kostra: „Jednatřicáté.“ Zašeptá.
Satan: „Jednatřicáté jubilejní schůzi pekelníků, démonů a jiných vznešených a vážených bytostí, musíme zde projednat mnoho důležitých věcí. Náš dnešní program s vámi prodiskutuje můj…“ Nahne se ke kostře.
Kostra: „Zástupce.“
Satan: „Zástupce, kterému nyní předávám…“ Zase neví, hledá nápovědu u kostry.
Kostra: „Vládu nad celým peklem.“
Satan: „Vládu nad ce… Slovo!“
Kostra se opovrhovačně ušklíbne a ujme se slova.

Natáčení se natáhlo od prázdnin až na nový rok, kdy jsme se rozhodly sápat daleko pod kopec Lovoš, kde byl celkem příjemný plácek s ideální cestičkou. Mrzlo až praštělo, zároveň všude bylo strašné bahno a Petra, která hrála Evu, musela pobíhat v bílé sukýnce a tričku. Do terénu vyrazila na vysokých podpadcích, což byla buď odvaha nebo naprosté bláznovství, vyberte si. Uvažovaly jsme nad tím, že to bahno z bot seškrábeme a přibalíme k hotovému filmu jako důkaz naší snahy.

Vyzkoušely jsme pár nových triků a vylepšily vyprávění děje. Mezi jednotlivými natáčecími dny panovaly velké pauzy a tak už ani chyby nepočítám. Finální sestřih jsem tentokrát vytvářela částečně v Adobe Premiere 1.5 a částečně v Pinnacle DV Studiu, kde nebylo tolik možností jak pracovat s obrazem jako v Premiéře. Premiéru jsem poprvé testovala právě na Painkillerovi 3 a tak nečekejte kdovíjaké brikule. Já a doufám, že i ostatní, jsem s výsledkem spokojená i přes hromady překážek.

Obrázky z natáčení Painkillera 3