Opuštěnosti z cest

O několik stovek kilometrů dál, kdesi okolo našich východních hranic stojí (a rozpadají se) rozličné budovy, které jsem navštívila během konce roku a prvních měsíců roku následujícího. Popojížděli jsme různými směry. Kočí vždy ochotně dupl na brzdu, když jsme se ocitli u nějakého rozpadlého domu. Opuštěné koupaliště jistě někteří z vás poznají. Ostatní chatrče jsou roztroušené všude možně a vesměs tam nic není nebo je k vidění alespoň prastarý interiér, který se ukrývá ve stínech za zamřížovanými okny.

Jiné budovy jsou hlídané a často je navštěvují policejní hlídky. Opuštěný amfiteátr zapadá pod nánosy odpadků. Na koupališti mi zmrzl fotův přístroj, který jsem musela probrat vytažením a zandáním baterie. To byl zrovna jeden z těch větších mrazíků. Zas na druhou stranu – ještěže tak, protože by mě jinak přivítala asi deseticentimetrová vrstva splaveného bahna. Nerozbila jsem si tlamu na dlaždicích a vysápala jsem se na vrchol tobogánu v němž byl zbytek zmrzlé vody. Na dně bazénu leželo opuštěné dětské kolo a možná tam leží dodnes.

Ostatní destinace jsem vzala letem světem. V opuštěném domečku v polích u dálnice byl jeden zajímavý detail, a to prázdná lahev od chlastu, naaranžovaná na okně, tak jsem ji vyfotila a s ničím jsem nehýbala. Každopádně dům je obraný až na dřeň a prohnilý strop se hroutí. Venku se válí nějaké nárazníky, jeden z nich se dá najít i na Google Street View u odbočky k domečku, leží tam dodnes, což je fascinující, myslela jsem, že lidi sbírají úplně všechno a že to tam nenechají jen tak válet :). A protože se tam zrovna někdo učil řídit, zvedli jsme kotvy a jeli dom.

Random urbexy