Opuštěné budovy v lesích

Co za temného deštivého dne dělat jiného, než se oháknout do voděodolných materiálů, popadnout kamerový systém a jít na romantickou procházku po ruinách a zříceninách v bývalém vojenském prostoru.

Baráčky všech tvarů už jsou dlouho opuštěné. V jejich interiérech nezbylo nic, co by mělo tvar a barvu. Kromě odpadků, rozebraných aut a izolace z kabelů tu nacházíme ohořelé stěny a doupata všeho druhu. Cihly se drolí na prach a betonové panely už neudrží ani les, na nich roustocí, ani sebe.

Prší uprostřed místností, voda dopadá na zem a vytváří krasové útvary v místech, kde rozpouští beton. Stromy prorůstají zdmi, stropy a milosrdně schovávají celé budovy pod svými zelenými korunami.

Protože prší, všude panuje šero, nestane se, že bychom tu tentokrát někoho potkali. Párkrát zaslechnu křupání rozpadlých cihel v interiérech budov, ale nikdo se neukáže. Kdybych nás zahlédla – tři temné protichemické stany, kterak se šinou mezi budovami, roštím a přes popraskané betonové plochy, asi bych také nevystrčila nos.

Zpočátku jsem tedy natáčela, protože outdoorová kamera by měla vydržet pár dešťových kapek a když trochu přestalo pršet, vytáhla jsem sklíčko a kameru předala Indymu, který byl tak laskav a nasnímal zbytek zkoumaných zákoutí. Nejlepší asi byla kantýna na závěr. I když jsem přes uondanost zapomněla, že těch temných místností je dole mnohem více. Snad se zase k nějakému průzkumu brzy dostaneme.

Video bude následovat, jen co jej zase dorenderuji. Chybičky se občas najdou a nejde to jinak, než to celé znovu celých 9 hodin přepočítávat.

Video

Obrázky