Opuštěná místa v Čechách

Pokud si chcete zaurbexovat offline nebo jste na tom tak blbě, že jste u vytržení z opuštěné kadibudky, protože vám vaší oblíbenou továrnu srovnali se zemí, mohu vám doporučit další zajímavou knihu o urbexu tentokráte od Opuštěných míst, kterou vydalo nakladatelství Grada v roce 2015. Už nějaký ten pátek sleduji podobné stránky a blogy, od doby co jsem se dozvěděla, že se průzkumu opuštěných míst a budov, vzniklých lidskou činností, říká urbex a od doby, kdy jsem narazila na Opacity (2010?) a probrala tu stránku horem dolem. Což bylo takové mé první setkání s opravdu propracovanými galeriemi opuštěných budov, především pak různých nemocničních zařízení.

Při urbexu se toho může stát hodně. Za sebe zmíním, že nejvýznamější jsou různá setkání s ostatními urbexery, montanisty, průzkumníky a podobnými tvory. Což mi připomíná, že Surikatovy fotografie zdobí knihy jako Podzemní Praha nebo Podzemní Čechy. Jednoho krásného dne se prostě objevil v podzemní továrně, kde jsme zrovna s Indym fotili. Náhody jsou o to zajímavější, že se na urbex tripu potkaly i autorky knihy Opuštěná místa v Čechách Barbora Faiglová a Katka Havlíková, která se pak podílela i na knize Urbex.cz Krása zániku od DiverZanta.

Opuštěná místa v Čechách.
Opuštěná místa v Čechách.

Některé z navštívených destinací osobně znám, o to je knížka pro mě zajímavější. Líbí se mi reportáže a popisované zážitky, pocity a všechny ty osobní vjemy. Ke každému místu je připojena i historie (k jedné už ale existuje oprava na stránkách vydavatele) a spousta fotografií. A mnoho z nich už ani neexistuje. Třebas vojenské městečko ve výcvikovém prostoru Milovice, kam jsem se nikdy nedostala a už ho ani neuvidím. Nebo nemocnice v Ústí. O to víc oceňuji práci urbexerek. Jiná zase měla to štěstí, že se o ně začali zajímat lidé až v zahraničí a jejich příspěvky snad pomohou památku zachránit – onen slavný a záhadný kostel duchů v Lukové.

Knížku jsem zhltla na jeden zátah a těším se na nějaké další počiny z urbex výprav do zahraničí. Tedy doufám, že něco takového vznikne a že tu je dost zájemců o opuštěná, zaniklá místa, architekturu svému osudu ponechaných památek a obdivovatelů rozpadajících se ruin. Výtisk, který mám doma, byl v nejmenované knihárně v Palladiu poslední, zapadlý a zašantročený a dlouho ho tam s Indym hledali.