Na cestách za hustolesem

Už dlouho zírám do hlíny, a tak mě zírání do korun stromů uprostřed skal nadchlo. Vyskytnout se uprostřed lesa ve skalní soutěsce, kde nikdo široko daleko neopruzuje, obklopená přírodou, mě těší. Zatímco na loukách a polích panuje spalující žár, mezi skalami na cestě, kudy mnoho lidí nechodí je krásně chladno, stromy voní, neslyším jediný zvuk civilizace. V poklidu jsem si vychutnávala atmosféru. Vítaly nás lány lišek a rosou pokryté kapradí.

Něco jsme nacestovali a čas od času jsme se někde pozastavili. Tohle mě hodně baví, když je možnost vytáhnout fotův přístroj a blýsknout v té a té vesnici pár fotek domečků a rozličných věcí, co se nám líbí. Takhle nějak si představuji výlety. Jak jsem psala dříve, pěkně v poklidu, pokochat se, nasát atmosféru, sem tam něco hezkého kopnout nebo se jen tak procházet údolím Brokilonu..

Hustolesy a vesničky