LXG Praha

League of Extraordinary Gentlemen neboli Liga výjimečných je adaptací komiksu Alana Moora, v němž se objevují postavy klasické literatury jako například Allan Quatermain, upírka Mina Harker či Kapitán Nemo. Děj filmu se odehrává v alternativním viktoriánském období v Londýně a nejde v něm o nic menšího, než je záchrana světa před zlotřilým padouchem, známým jako The Fantom.

Film se zčásti natáčel i u nás (mimo jiné i v Německu, USA a Anglii) a jeho předpremiéra proběhla 12. srpna 2003, rok po ničivých povodních, které štábu zničily hromadu rekvizit, zařízení a maketu části Nautilu, Nemovy ponorky.

Pozvánka na předpremiéru filmu mi přišla z Bontonu a finanční výtěžek z akce šel na pomoc povodní postižené Praze.

Moc často se mi nestávalo, že bych se prošla po rudém koberci nebo se ochomýtala okolo podobných akcí.

Rudý koberec byl připraven pro hvězdy velkého formátu, obsypán štáby, novináři, fanoušky i turisty. Slavnostní přípitek se konal v baletním sále ve Slovanském domě a zúčastnili se ho Sir Sean Connery, pan ex-prezident Václav Havel s chotí Dagmar a všichni hlavní herci, mimo jiné i Peta Wilson a Stuart Townsend ;). Sir Connery pronesl řeč, předal šek a všichni, tak jak jsme tam byli (i s Vašutem) jsme si připili šampaňského, které nikdy nikomu nedošlo.

Akce se zúčastnily jak hvězdy, tak členové štábu a pak pár vidláků, konkrétně já, František a Martina. A atmosféra byla naprosto úžasná a já měla ohromnou radost, že můžu být mezi filmaři světového formátu.

Po přípitku následovalo promítání filmu. Seděli jsme v sále číslo tři a na chvíli k nám zabloudila Peta Wilson a další herečtí kolegové. Po filmu následoval přesun přistavenými autobusy k prostorám Strahovského kláštera, v jehož knihovnách se odehrávala část filmu.

Na nádvoří Strahovského kláštera byl ohromný raut a to víte, že jsme se přecpali měrou přímo vrchovatou za muzicírování kapely a drbání hloučků herců i neherců. Samozřejmě jsme se museli zamotat do oné skupinky hlavních představitelů, čímže jsem nasála atmosféru a taky se asi blbě uculovala, ale jen chvilku, šli jsme se totiž podívat dovnitř, kde jsme potkali Petu Brutální Nikitu Wilson :), se na nás usmála, abyste věděli.

Sir Connery se zde zastavil jen na chvíli, kdy jsme využili možnosti a předběhli grupu fotografujících novinářu, abychom stanuli necelý metr od něj. Měl nějaké vyřizování a čekala ho večeře s Václavem Havlem.

Okolo půlnoci se osazenstvo nádvoří začalo trousit na blízkou diskotéku na terase, kde pití teklo proudem, hudba řvala a hrála a někteří očividně už měli dost. Jednu slečnu musela vynášet ochranka, protože dělala scény, a to i bez přítomnosti kamer a válela se po zemi.

Tam jsem ze sebe vymáčkla celé dvě anglické věty, protože přes to opojení a přísun tekutin, jsem se zmohla jen na necudné zírání okolo, ehm. Odešli jsme asi po druhé hodině ranní.

Rok před touto famózní akcí jsme byly s Martinou z nějakého důvodu v Praze, možná, že jsme zase směřovaly do Náprstkova muzea a chytly jsme natáčení na nábřeží, hojně kropené umělým deštěm, to jsem ještě netušila, že tam naproti přes ulici je Sean, Peta a další. Velmi jsem si přála vědět, co se tam natáčí za film no a o rok později dostanu odpověď i s bonusem. Ách. Vzácný to čas.