Listím zaváté cesty

Prošla jsem se zase po lese. Zatímco davy mířily hlavní dálnicí na vrchol kopce, rozhodla jsem jít jinudy do hustolesa, kde ještě stále sem tam poletuje podzimní listí, houby pomalu usychají, ale nikdo tudy obvykle nechodí.

Před rokem touto dobou vládla pořádná kosa, to jsme se byli podívat na Masaryka v Úštěku. Letos nám zase onemocněl člen výpravy, který nám pravidelně podkopává plány nějakými školními bacily. Podle mě by u vchodu do budovy měli mít dekontaminační komoru a měli by nosit pytlíky přes hlavu, aby se nestávalo, že nám díky šíření tohoto moru uniknou důležité akce ;).

A tak jsem si řekla, že ten čas strávím aspoň tam, kde to mám ráda, i když brebery, co rády lezou do vlasů se i letos hojně rojí, takže sama chodím ve skafandru a neustále cosi lovím za ušima. Strašně dotěrná zvířena. V lese byl téměř klid, pominu-li hudební vsuvky, linoucí se z míst, kde se zběsile pálí svinstvo, doprovázené kovovými zvuky (industrial metal) z loděnice. Ale co. Nebylo to tak strašlivé a mít s sebou více sušenek, mohla jsem zalézt na druhou stranu a poslechnout si zvuk dálnice. Člověk si může vybrat hned z několika produkcí. Ale byla to paráda. Ráda jsem se prošla.

Video

Foto