Lesními cestami

Hleděla jsem z okna na modré nebe a rozzářené slunce a říkala jsem si, že dneska by to šlo, dneska bych mohla vyrazit do lesa. No a než jsem vystrčila nohu ze dveří, odněkud přilétly mraky. Po dopoledním jaru ani památky.

No co už. Tak se aspoň projdu a uvidím, co se bude dít. Už dlouho jsem nebyla jen tak fotit a čučet kolem, co kde létá. Kolem tedy létaly hlavně duchny a v okolí z nich sněžilo. Nad Řípem sněžilo, nad labským kaňonem také a tady pořád nic. Tak jsem vlezla do lesa, že si najdu nějaké titěrnosti, mechy, lišejníky a další drobotinu k dokumentaci. Ještě trochu více se zatáhlo a k zemi začaly padat krupky sněhu. Lesem se ozývalo tiché šumění, jak malé bílé krupky dopadaly na suché listí, chvílemi jsem měla pocit, že jsem se ocitla v zamlženém lese, kde nebylo vidět na deset metrů.

Když jsem se vyškrábala k první odbočce na skály, vysvitlo slunce a mechové polštáře zazářily sytou zelení. Sněhové mraky se i nadále převalovaly nad krajinou a přes ně sem tam pronikly sluneční paprsky. Na kopci se záhy vybila baterie, a tak jsem jen koukala, jak se sem žene další duchna tmavšího odstínu, zatímco slunce z druhé strany praží na nazelenalé kmeny stromů, to už jsem neměla čím dokumentovat, ale ten kontrast temného nebe a prozářené cesty byl krásný a tajemný zároveň. I cestou dolů chvíli sněžilo, ale nezůstalo z toho více, než nepatrný poprašek ve stínech a v závětří.

Zatímco hřebeny Krušných hor jsou stále bílé a pokaždé, když je vidím, tak trochu závidím, že tam v lese mají sníh, tady nic a když už trochu nasněží, rychle to roztaje. Zima ukazuje jen rozbahněnou našedlou stránku věci. Zahrabu se do galerií s loňskou zimou a nechám si o sněhu zdát. V poslední době mě často bolí hlava. Když se vrátím z nějaké takové výpravy, sedím tu, stříhám a upravuji fotky a reaguji jen na světlo a tmu, ale někde ten temný mrak z hlavy musím čas od času vypustit. Ale není to vždycky takhle.

Našla jsem si v Youtube knihovně nové hudební stopy, které zkouším ve svých videích. Hledám většinou no-attribution stopy, ambient, cinematic a podobně, abych nemusela pokaždé tvořit další a další titulky. Docela to „urychluje“ práci, ale hledání nějakého aspoň trochu pěkného tracku je na dlouhé lokte. Dříve, za svých offlajnových dní, jsem to dělala tak, že jsem měla představu o písničce a stříhala jsem do té písničky, což dnes už nejde, když to chci uploadovat na potrubí a i tehdy něco šikovného najít zabralo fakt hromadu času. Mno, tolik k technické odbočce. Škoda, že nejsem hudební skladatel :D.

Videozáznam

Obrázky z lesa

Líbilo se? Chcete více článků s obrázky? Zvažte přímou podporu autorky na Patreonu. Děkuji.