Včera jsem se byla projít po naší hoře sopečného původu, Lovoši. Na Kybičce (to je ten kopec nalepený hned vedle) to krásně vonělo rozličným bejlím a kvetoucími stromy. Prošla jsem se po hřebeni k různým vyhlídkovým místům, kde v prasklinách skal rostou trsy květin. Vítr příjemně pofukoval a živáčka vidno nebylo. Občas dole v lese zapraštěly větvičky nebo zašustilo listí. Do toho pražilo slunce a rojili se hmyzáci.
Po relaxu na Kybičce jsem vyrazila k chatě na Lovoši, z jejíž střešní terasy lze dohlédnout ke Krušným horám. Sopečná krajina na jedné straně, pláň továren na straně druhé. Stužka řeky protíná civilizaci a od hladiny Píšťanského jezera pod Radobýlem se odráží nebe. Vybrala jsem zase pár obrázků do galerie. Lepší je to RL ve 3D. I s těmi vůněmi ze stromů a luk.
Procházka po kopci
Tady je ještě civilizace.
Květiny zdobí skálu na vrcholu vyhlídky.
Trs květin v prasklině mezi skalami.
Zerodovaná skála, trsy trávy a zakrslá stromiska.
Tady je ještě sníh. Bílý květinový koberec.
Hlavní cesta na Lovoš.
Pohled na Boreč a na dálnici.
Téměř jako ze zmuchlaného papíru.
Cesta lesem k první ceduli označující chráněnou krajinnou oblast.
Omalovánky na vyhlídce.
Vyhlídková skála.
Výhled nad korunami stromů na Hazmburk, Ovčín, Košťálov..
Zbytky historického centra a halda králíkáren.
Vesnické zákoutí.
Květiny z nadhledu.
Hřebenu dominují malé zkroucené stromečky.
Skála se stromem.
Další vyhlídkové místo a stromiska.
Krajina mezi Radobýlem a Hazmburkem.
Hustoles a civilizace.
Schodiště pro obry.
Kakost krvavý (Geranium sanguineum).
Z vyhlídky na vrcholku, ke které se brodíte pralesem.
