Květnový pozdrav 2012

Vstala jsem a s velikou chutí sbalila svých pět švestek, feltflašku, teď už zase jenom svůj kompakt a s Montgomerym vyrazila ven. Do lesa. I přes převeliké vedro jsem se ve zdraví doplacatila do hustolesa a trochu se prošla. Navštívila jsem nové posezení u rozcestí a obdivovala krásný nový ukazatel.

U posezení jsem si s hrůzou uvědomila, že nemám ani žvanec, ani dobré pitivo a jak se to tak mohlo stát, že jdu ven jenom s litrem vody. Ha! Doufám, že se někdy staví Indy a půjde s námi. I tak, zase bylo fajn. Venku tak nějak vysypete ty nánosy civilizace a šedi, co se na vás navalí, a nasajete trochu té energie z hustolesností. Aspoň tak to vidím já. Přiložím pár prozářených „oprásků“ na čumendu a půjdu si dopít kafsona.

Les plný květin