Krajinou zaniklých vesnic

Byli jsme se s Indym podívat v další vesničce, která zmizela z povrchu zemského se vznikem vojenského prostoru. Nachází se v krásné a divoké krajině, v níž jsme slyšeli jen zpěv ptactva. Nažhavili jsme foťáky a prohlédli si přibližně polovinu zdejšího osídlení.

Obrázky slouží k dokumentárním účelům, pro představu, jak jde čas. Ve vesnici jsou patrné hlavní silnice, suťoviska v místech domů a stodol a o něco méně patrné studny, které měl dříve každý k dispozici u domu. Neměla-li vesnice vodovod, bylo potřeba zachytávat vodu dešťovou do rybníčků a systémů různých nádrží. Ty už dnes často neslouží a mohou být nebezpečné. Ne každá je oplocená. Určitě bychom měli pár tipů, než sami zapomeneme, kde leží.

Sklepy jsou obvykle prorostlé spletí kořenů a proto se hroutí. Začíná to většinou u vchodu. V nejednom rostl statný strom. Staré klenuté pískovcové sklepy toho hodně vydrží. I rozbombardování budov nad nimi, ale příroda je neúprosná, a tak dokumentujeme stav věcí. I po dlouhých letech od opuštění lze sem tam nalézt dobový předmět, ale co nenechala zmizet sovětská armáda, to nechali zmizet kolemjdoucí.

Vrátím se však do ticha vesnice, sem tam protkávaného cvrkotem hmyzu, troubením jelenů nebo štěbetáním hejna ptáčků, do momentu, kdy vítr občas zašumí ve větvích ovocných stromů v bývalých zahradách, kapky deště dopadají na listí nebo je následně vysuší krapet slunečního svitu. Seděla jsem na kusu opracovaného kamene u bývalého památníku a představovala jsem si, jaké to asi bylo, když se tu žilo, patrové domy stály okolo návsi a škola naproti švitořila životem. Ta obrovská změna, kterou vidíme dnes, mě nepřestává fascinovat. Z bílých domů zbyly jen hromady suti o metrové mocnosti a poslední svědek – letitý strom v sobě ukrývá mnoho vzpomínek na dávno minulé životy.

Spousta nyní opuštěných vesnic vznikla ve čtrnáctém, patnáctém století. Lidé zde žili po mnoho generací. Domy pamatovaly kus historie, kostely tehdy svítily novotou, ale jejich zdobené interiéry definitivně odvál čas. Zbyly pouze fotografie v archivech, z nichž se některé dostaly do několika knih o historii oblasti. Ještě se najde pár pamětníků, mnozí z nich se čas od času vrátili na místo svého dětství, nedovedu si představit, jaký to musí být pocit, když všechno, co vás kdysi provázelo, zmizelo…

Video

Foto