Knights of the Old Republic

Staré Hvězdné války mám moc ráda. Trochu z nostalgie, protože jsem se na epizody IV – VI dívala už jako malý capart, zčásti možná proto, že jsou to příběhy z úplně jiného světa, v nichž bojují rytíři řádu Jedi s temnými pány Sithy v tajemných koutech fascinujícího vesmíru. A třebaže hra vyšla již v roce 2003, i o sedm let později mi nabídla příjemný herní zážitek, akční role-play, umožňující postavičku cepovat do vysněného mistra Síly a bojového umění s dual-bladed lightsaberem.

Příběh odstartuje vhozením vaší postavičky do bitevní vřavy na plavidle Endar Spire. Můžete hrát za muže i ženu. Jste paměti prostí, beze zbraně a musíte utíkat. Nemáte tušení, proč tu jste. Události rychle nabírají spád a vy se ocitáte v záchranném modulu společně s jakýmsi důstojníkem Carthem Onasim směr planeta Taris. Taris tvoří jedno obrovské město, jehož jednotlivé části ovládají různé frakce, gangy chcete-li (Black Vulkars a Hidden Beks), především nižší a zatuchlejší části Tarisu. Na výsluní operuje armáda Republiky a proti ní stojí banda Sithů, vyznačující se hlavně arogantními řadovými vojáčky. V prostorách nejtemějších, jejichž obyvatelé nikdy nespatřili světlo slunce, žije nepříjemná havěť a šíří se nemoci a mutace. Vyvrženci společnosti a chudáci zde neskutečně živoří.

Knights of the Old Republic
Na Tatooine se vám připečou nejedny podrážky.

Vaše cesty nejprve vedou za nalezením ostatních záchranných modulů a Bastily Shan, velmi důležité rytířky Jedi. Později se vydáte hlubokým vesmírem za tajemstvím Star Forge, po kterém tak prahne Darth Malak, temný pán, který stál za zničením svého mistra Revana. Malak je hrozba, se Star Forge ještě větší a zajme-li Bastilu, s pomocí jejího umění Battle Meditation by mohl ovládnout celý známý svět, neboť Battle Meditation umožňuje pomocí Síly ovlivnit výsledky bitev, kdy jedna strana získá kuráž a sílu a druhá ztrácí vůli bojovat. S Bastilou vás pojí víc, než jen společné chvíle na Tarisu. Mezi vámi existuje jistý druh pouta, které je okrýváno během rozhovorů a snů, a když se z vás stane rytíř Jedi (můžete si vybrat jestli Consular, Guardian nebo Sentinel, dle způsobu vyjednávání – hlavou, či zbraní), pouto jen zesílí a vize vám umožní hledat správnou cestu k cíli. Nebyla by to ale pořádná RPG hra, kdyby za nitky netahal ještě někdo jiný a vše bylo trošku jinak, než jak se zpočátku zdá. Protože je vaše postava prostá paměti, bude pro ni mnohdy těžké volit a o to snazší a sladší vidina sklouznutí k Temné straně Síly a tímpádem k úplně jinému závěru hry.

Knights of the Old Republic
Vyplatí se věnovat péči i týmu.

KotOR nabízí mnoho cest a způsobů, jak se se svou novou existencí vypořádat. Můžete být ultimátně zlí, nerozhodně neutrální, hodní jako anděl na nebesích (se světelným mečem), jednejte, jak byste v dané situaci jednali. Je zbytečné nutit se do způsobu – jak by to asi bylo nejlepší, ale to už je na vás. Za každé rozhodnutí, podlost či dobrou vůli, se přičítají body buď k Temné nebo Světlé straně Síly. Zlou postavičku podsvětluje klasická rudá aura, hodnou pak modrá. Poznáte v inventáři. Jak postupně přibíráte nové členy posádky, seznámíte se s opravdu různorodou sortou osob (a droidů) různého přesvědčení. Oblíbila jsem si Wookieeho Zaalbara, Bastilu Shan, Twi’leka (slečnu) Mission, assassin droida HK-47 a jeho sklony eliminovat, zkomprimovat nebo vytvořit abstraktní obraz z každého chumlu masa, který se vyskytne v zaměřovači jeho zbraňových systémů. Je to milý sarkastický plecháč. Carth mi dlouho lezl na nervy s tím, jak pořád brblal, dokud mi v záchvatu důvěrnosti nesdělil své pohnutky a taktéž (další) výtky k mé osobě.

Každá postava má za sebou silný příběh a vymazlenou historii. Občasným zájmem o jejich zachmuřené tváře je přimějete, aby se rozkecali o svých starostech a případně jim s problémy pomozte, za což vám budou velmi vděční. Kdybyste je rádi neměli, budete mít nespočet příležitostí se jich zbavit (tradiční způsob Sithů: porcovat, neřešit).

Knights of the Old Republic
Ve starých ruinách nacházíme něco zajímavého.

Na různé mise se hodí různé postavy, ačkoliv třeba na Kashyyyku není nutné tahat s sebou huňáče Zaalbara (který se tak strašně nerad myje), i když vám ho ostatní nenápadně vnucují: „Je to jeho domovská planeta, určitě by ji moc rád viděl.“, „Jistě se mu stýská po domově, měl bys ho vzít sebou.“ a přijde vám to tak nějak vhodné – Wookiee na Kashyyyku.

Jednotlivé planety nabízejí jedinečná prostředí i jedinečné rasy. Mně se moc líbil Unknown World – pláže, palmy, chrám, trosky, a částečně i Kashyyyk se svými gigantickými stromy, chlupáčisky a domy v korunách. Pouštní Tatooine také nebyl špatný, protkán kmenovou architekturou Písečných lidí, k nimž se při troše snahy můžete dostat bez vraždění a vymámit z nich cenné informace z jejich historie. Je to na dlouhé vykecávání u táboráku s pečeným zajatcem, takže tu bude záležet na vaší chuti, jakožto … všude. Kdo má rád širé a neprobádané oceány i jejich hlubiny, ocení návštěvu na Manaanu, ale vy už se jistě těšíte na Korriban, sídlo Sithů, semeniště arogance a archeologické naleziště v jednom. Zde vás čeká mnoho veselých úkolů v podobném duchu jako na návštěvě u strýčka Jediho (Jedi Academy na Dantooinu), jen vás nikdo nebude kárat za oběti, které se vám omylem připetly pod lightsaber.

Dopravním prostředkem se vám stane pašerácké nákladní plavidlo Ebon Hawk (podobá se Millenium Falconovi, jehož vlastníkem je Han Solo), jehož největším nepřítelem jsou Sith Fightery, které útočí vždy, když se někam vydáte na výlet. Vesmírnou loď získáte od jistého Davika, kterému se ale vůbec nebude líbit, že si chcete vozítko půjčit.

Knights of the Old Republic
Chlupáčové na planetě Kashyyk.

Vašich aktivit a jistých znaků, které prozrazují, že jste velký kamarád s paní Sílou, si kdosi povšimne, a tak po vás všichni zlouni půjdou, nerozpakujíce se při tom zničit pár světů. Spoustu postav můžete přesvědčit o své pravdě (to když máte skill, jste prohnaný lhář apod.), avšak mnohdy budete muset přejít k chladným či palným argumentům. Jestliže jste šikovní hackeři a máte v inventáři dostatek součástek, cesta za vysněným cílem nemusí být tak těžká. Lze hacknout různé terminály, přetížit různá zařízení a výboji snižovat počty nepřátel ve vzdálených koridorech a místnostech, do nichž nakukujete bezpečnostními kamerami. Občas se naskytne příležitost přeprogramovat nějakého strážního droida, otevírat nedobytné dveře, případně kamerami špiclovat pohyb nepřátel.

Když nejste zručný hacker, o nedobytné objekty se postará postava v týmu s příslušným skillem. Společníky sebou můžete tahat přesně dva, jednoho nebo žádného (najdou se takové situace). V některých oblastech si můžete členy skupinky vyměňovat skrze menu, jinde to nelze (místa temná a tajemná, jimiž se musíte probít skrz). Stejně tak je možné se vrátit kompletně s celým týmem na Ebon Hawk a prodiskutovat další postup, chuť místní kuchyně, nebo tak něco.

Jak budíte pozornost, začíná jít do tuhého. Bastila a její Battle Meditation je nebezpečná Sithům a protože jste identifikováni jako její silný společník a očividně se toho ve vás skrývá víc (oni vědí, že víte, zpočátku však nevíte a nic se nedozvíte, třešínky na dortu příběhu si vyzobejte pěkně sami), hoši po vás půjdou v celých houfech. Když začnou selhávat i tuzí zabijáci, budou to zkoušet skrze vaše temné pohnutky.

Knights of the Old Republic
Bitky jsou hezké na pohled.

Nepodceňujte žádnou ze svých schopností, ani schopnosti společníků a dobře se starejte o výbavu celého týmu – od různých brnění, přes generátory štítů, po zbraně a zbraňové systémy vašich přátel plecháčků. I když jsou společníci celkem autonomní, o vše se nepostarají a často tupě zavazí.

I zde jsem nalezla zálibu v chladných zbraních a možnost naučit se bojovat se dvěma meči zároveň později s dvoubřitým lighsaberem, jehož barvu ovlivňují krystaly různých vlastností. Všechny zbraně lze nějakým způsobem modifikovat, stejně tak brnění, to vám však často brání v užití speciálních silových útoků a tak se přehadřete do jediovské róby případně do hadru po nějakém padlém Sithovi. Ach ano, upravovat zbraně lze na místech k tomu určených – poznáte pracovní stůl. Jeden máte také na Ebon Hawku, kam se nebojte občas zajít na pokec či pro speciality jako např. granáty od Zaalbara či computer spikes od Mission.

Knights of the Old Republic
Některá místa jsou opravdu nádherná.

Nebyla by to úplná hra, kdybyste nemohli hrát minihry jako hazardní karetní hru Pazaak, nebo závodit na Swoop Biku, přičemž se můžete stát mistry, z čehož plynou nějaké další možnosti v pár questech. Swoop Race chce dávku cviku, abyste se na rovné dráze dostali co nejrychleji přes zrychlovače a překážky do cíle. Není to taková sranda jak to vypadá a tak je dobré nejprve trénovat za pár šupů a až později jít do ostrého závodu za těžké kredity.

Když budete pozorně plnit úkoly a prokecávat všechny stěžejní postavy (jsou to ty, co se nějak jmenují), přihodí se vám i pár veselých epizod – po palubě se vám rozuteče banda zvířátek Gizka, jichž se můžete zbavit několika způsoby, ale ničemu nevadí a časem si sama najdou nový domov – prostě jednoho dne vystoupí na vhodné planetě. Černý pasažér je taky taková malá oddychovka, protože ho (ji) musíte najít podle zvuku kroků. Vaši spolubojovníci mívají občas vtipné hlášky nebo se vzájemně škorpí, což buduje atmosféru až k závěrečnému rozuzlení a boji.

Knights of the Old Republic
Pořádná mela.

S KotORem jsem strávila přibližně 30 hodin herního času. Pár planet jsem vzala v trošku jiném sledu a některé questy jsem nakonec nesplnila – viz. třeba minihry. Kdysi mě celkem bavily, tentokrát moc ne. Na něco jsem se záměrně vybodla, protože mě přepadla lenost letět oním směrem a najít svou informační spojku, případně jsem zaváhala a mezitím mi stihli svět smazat z galaktické mapy (bývám questový bordelář a ani po letech to není lepší). Co jsem si naopak dala ráda, byly boje v aréně a i ten nelegální na život a na smrt. Občas záleží na náladě, rozpoložení, chuti volit sám za sebe, tedy jak vám to vyhovuje.

Takže temných bodíků jsem získala celkem dost, když jsem hrála stylem – takhle je to výhodné hlavně pro mě a nemám na vaše nářky náladu, ale ještě pořád ne dost. Mívám chutě to těm padouchům nandat, i když občas není jasné, kdo to vlastně je a jestli by si má vlastní postavička neměla nafackovat také. Kašpárky v akademii Sithů jsem si pěkně povodila, protože lhát se tady může a nekazí to váš charakter, jenom ten herní, občas. Vřele doporučuji pařanstvu. Obzvláště Sithům mezi námi.