Kaolinový důl Nevřeň

V neděli 25. srpna 2019 jsme se vypravili na dalekou cestu až za Plzeň do kaolinového dolu v Nevřeni, který byl nedávno oficiálně zpřístupněn veřejnosti. Ložisko Orlík bylo odkryto v roce 1858 a těžba kaolinu pro výrobu porcelánu započala v roce 1870 a skončila v roce 1897. Dodnes se v podzemí nacházejí ručně tesané prostory, místy vysoké až dvanáct metrů. Stěny jsou očouzené kahany a mnohá zákoutí zdobí lidová tvořivost z přítomného jílu.

Tunely vypadají tak, jak je před 120 lety horníci opustili. Dolů se od těch dob dostávali jen dobrodruzi a zvědavci. Prošvihli jsme možnost zavítat dovnitř tenkrát, objednali jsme si tedy lístky až po letech, kdy už vstupní roura neexistuje a do dolu se dá sejít po schodišti. Otevírají se před námi hezky nasvícené chodby a chodbičky, mezi jejichž zdmi jsme strávili něco přes hodinu. Mnohé z postranních tunelů jsou zavalené jílem a velká část dolu je kvůli bezpečnosti nepřístupná.

Všimla jsem si kotev ve zdech, které zde, narozdíl od nestabilního Richarda, plní zpevňovací funkci. V Richardu se tak snažili zajistit stropy v okolí kantýny, avšak nestabilita navlhlého vápence, protkaného jílem a slínovcem společně s navrtáním děr pro kotvy dokonala dílo zkázy. Nevřeňský důl je tesán v pískovci a arkózách, a tak jsou stěny mnohem pevnější. Od Centra Caolinum v obci Nevřeň je to k dolu asi dvacet minut pěšky přes potok, nahoru do lesa, okolo pláně pro plavírnu kaolinu a informačních cedulek. Z tunelu vane příjemně chladný vzduch, který nám ve 30 stupňovém horku přišel velice vhod.

Koho by podzemní destinace zajímala blíže, ten by měl vědět, že momentálně se vstupenky objednávají předem a o prohlídku podzemí je velký zájem: termíny prohlídek dolu.

Foto