Jak jsem šla pátrat po sněhu

Protože už se v něm všichni ostatní brodí po kotníky, ne-li po kolena, a protože cosi padalo za oknem a radioaktivní popílek to nebyl (asi), vyrazila jsem ven. Ale jelikož už to tu nějaký ten pátek znám, šla jsem prostě jenom na procházku.

Došla jsem až na Lovoš, na kterém se přecijen trochu sněhu zachovalo a při pohledech do dálek jsem si všimla, že se bílá pokrývka jen nepatrně rozlézá k tomuto okraji Středohoří (začátek chemické kotliny). Udělala jsem pár krátkých časosběrů, omrzly mi ruce a po řádném pokochání se krajinou jsem zase vyrazila na zpáteční cestu po studené straně kopce.

Video

Foto