Jak jsem hrála Fallout 76

Fallout hraji už od prvního dílu. Dali jej ke SCORE, takže jsem si mohla doplnit vzdělání na už tehdy stařičké hře. Potom přišel i druhý díl, v roce 2008 třetí, v roce 2015 čtvrtý a prozatím nakonec online otevřený postapokalyptický Fallout 76, který mi přiblížil události roku 2102, 25 let po atomové válce. Odehrává se tedy před událostmi ostatních her v alternativním světě, který vyniká specifickým designem Ameriky padesátých let, připomíná období studené války, na každém rohu se ukrývá bunkr a celé je to vůbec docela hezké.

Někdy hraji stylem, že pouze chodím po světě, zírám na vzrostlé stromy, pod nimiž je taková tma, že vám na cestu svítí jen zářící houby. Jinde je krajina zvrásněná k nepoznání, když na zem dopadla vesmírná stanice a zářící kyselinová jezírka vydechují toxické výpary.

Toxická jezírka v noci září.
Toxická jezírka v noci září.

Osamělé stěny bunkrů a budov pokrývá plíseň, radioaktivní těla švábů a zářící houby. Prostředí jsou krásně zpracovaná a baví mě odhalovat alternativní budoucnost a zároveň minulost. Když mám čas a náladu číst si záznamy v terminálech, nejednou narazím na zajímavý příběh lidí, kteří se v daném místě ukrývali a často mě jednotlivé stopy dovedou k nějakým pěkným věcičkám.

Fallout 76 je hodně o sbírání a zkoumání a neustále mám plné kapsy šroubků, pružinek a kovových odpadů, bez nichž bych si ale nevyrobila novou zbraň, neobjevila nový plánek na upgrade nebo nevytunila novou zbroj pro power armor šasi. I když jsem si pořídila hezký kosmetický skin ostrostřelkyně z divokého západu, nakonec jsem si stejně navlékla power armor, který částečně odstíní radioaktivní záření, nemoci a utlumí útoky nepřátel.

Když hráči odpálí atomovou bombu, nezbyde nic jiného než utéct z oblasti dopadu nebo se navléci do zbroje. Ve světě se však válí i hazmat oblečky, které mi pomohou přežít v zamořené oblasti. Akorát se na mě nesmí sesypat tuze tuzí nepřátelé na vysoké úrovni, s korunkou a třemi hvězdičkami u jména. Jednou v noci v golfovém klubu vybuchla bomba a zamořená oblast vysypala davy zářících ghúlů. Byla sranda v místě pobýt a rozsekat pár nepřátel. Během chvíle mi cinkly dva levely, ale nebýt místních droidů a dalších hráčů, asi bych se moc nezdržela.

Ohňostroj. Atom pro všechny.
Ohňostroj. Atom pro všechny.

Když mám všeho zkoumání dost, kapsy plné šrotu (je to takový looting simulátor), odklidím se do svého útočiště, které jsem si tentokrát postavila na kopci v lesích, až na to, že se nedaleko nachází hnízdečko Deathclawa. To je taková velká ještěrka s velkými zuby a ostrými drápy. Nevadí. Hodí se. Dává materiál potřebný k výrobě a opravě brnění, které zatím nosím.

Kempy jsou skvělý nápad. Už od začátku, pokud splníte úkol, máte kde bydlet a kde se scházet s kámoši, opravovat a modifikovat si zbroje a zbraně, vařit lektvary, hrát na kytaru u ohně a společně odhánět velké zelené supermutanty. Akorát s tím byly trošku trable, tak, jako v každé nově vydané hře docházelo ke ztrátám a zmizení kempů a veškerých staveb neznámo kam. Ale už to asi opravili a kemp pořád drží, věci se vrací do sáčku.

Jak už jsem naznačila, hraji často sama nebo s někým, koho znám. PvP mě moc nebere a nebralo mě v žádné hře, pokud nešlo o Battlefield. I na to vývojáři mysleli a přidali možnost friendly fire vypnout a být pacifista (v uvozovkách). Kromě ostatních hráčů potkávám hlavně samé roboty, scorched (to jsou svým způsobem ghúlové) a různé další mutantní existence.

Hra je hodně morbidní. Objevila jsem třeba zavalenou kostru, svírající plyšového medvídka, nebo kostřičku na útesu a okolo ní rozházená malířská plátna. Těchto věcí je svět plný. 25 let po válce se ještě všude válí její oběti v místech a pozicích, v nichž je zastihl výbuch a zároveň je svět prázdný a tichý, protože vaulty jsou ještě zavřené a tak husté lesy Appalachie v Západní Virginii nabízí jen ozvěny dávno skončených příběhů obyvatel. Jednomu z toho lehce mrazí, když se na chvíli odtrhne od lootování a ponoří se do děje.

Naše zakládající kapela kostlivců.
Naše zakládající kapela kostlivců.

Určitě sem ještě budu doplňovat další poznatky z cest po pustině. Není to recka, spíše dojmy a pocity. Hra se mi líbí i prostředí, ve kterém se odehrává. Jakožto urbexer se dost vyřádím. Vyhraji si i s fotomodem a co teprve to kompulzivní sbírání harampádí! Příběh je takový neslaný, sleduji cestu správce vaultu 76 a to především ze záznamů na holopáskách, tím se dostávám do nových oblastí, kde se postupně nabalují vedlejší a denní úkoly, jako sníh na sněhovou kouli. Mapa je zaplněná událostmi, ke kterým se lze připojit a získat tak příjemnou odměnu.

Za splnění některých z nich dostavám ultimátní odměny (jako je lepší power armor atd.), zátky od Nuka Coly (což je herní platidlo) a nějaký šrot navíc. Vše je tu dost drahé a i cestování stojí zátky. Můžu si však vybrat perk, který mi cestování zlevní. Legendární zbraně, padající z legendárních nepřátel nejdou rozebrat ani prodat a prodej materiálu se také moc nevyplatí. Vyplatí se však shánět u vendorů mody pro power armor, zvyšující staty. Náboje něco váží, není to jako ve čtyřce a vpodstatě neustále bojuji s místem v bedně.

Já doufám, že vývojáři budou úložný prostor navyšovat i nadále. Už mám v krabici hlavně rozebrané materiály a pár záložních baterií do power armoru. Jídlo nemá cenu ukládat, jinak se zkazí a já ho většinou stejně sním, tak jak se brodím nepřáteli i světem, dost mi ubývá. Fallout 76 je survival hra, nejde tak do hloubky jako jiné hry na přežití, ale musím si hlídat jídlo, pití, různé otravy, nemoci a závislosti na lécích.

Zpočátku je to stejně zahlcující jako fakt, že nevím, co přesně sbírat, ale časem už jsem se to snad trochu naučila a nejvíce jdou stejně na dračku pružinky, šroubky a stimpaky (léčivo). Pak nějaké speciální materiály podle druhu zbroje.

Poměřujeme si zbraně.
Poměřujeme si zbraně.

Co se zbraní týče, teď třeba běhám s brokovnicí, jejíž skvělá vlastnost umožňuje střílet na větší vzdálenost a střely, které posléze explodují, způsobí plošnou škodu. Hodí se to na houfy nepřátel, jen si musím včas přehodit zbraň, když se přiblíží na dosah, jinak vyhodím do luftu i sebe. Jako melee zbraň používám kladivo s raketovým pohonem (ano), na dálku pak sniperku s tlumičem. Převážně vhodné, když se plížím sama opuštěnými uličkami měst. I na to jsem si zvolila pár vhodných perků (třeba, že se mi při plížení násobí dmg). Perků je však tolik, že si asi nikdy nevytvořím dokonalý build, který by mě ochránil za každé situace. Dá se sice přehazovat bodík do jiné vlastnosti, ale to až po levelu 50.

Chvíli jsem běhala i s minigunem, ale náboje jsem stihla vyplýtvat během několika vteřin a jejich výroba se mi nevyplatila. Zase bych si musela vzít jiné perky a já už mám body investované do brokovnice a podobně. Zatím není možné mít několik buildů a přepínat si je podle potřeby. Kartičky s perky si lze přehazovat za chodu, ale je to nešikovné.

Při běhání krajinou lze přepínat mezi first person a third person pohledem. Uživatelský interface power armoru pěkně zavazí v dolní části obrazovky a s kvérem v ruce toho vidím ještě o něco méně. Můžu si nastavit FoV a vypnout DoF, abych viděla větší oblast a svět nebyl rozmazaný. Stejně tak, jako nemám ráda rozmazání pohybem nebo podobné věci, snižující zážitek ze hry tím, že se mi buď sekne pod tíhou efektů nebo přijde motion sickness. Nevím, proč bych měla všechno pořád vidět rozmazané. Stačí, když si sundám externí oči RL. Z mého pohledu je to prostě zbytečné a vhodné akorát pro cutscény, takže tohle vypínám u každé hry. Možnosti FoV a DoF přišly až s dalším patchem.

Já si ještě vypínám vykreslování trávy a to v souboru fallout76.ini, abych snížila nároky na mou starou grafickou kartu. Dále jsem vypla úvodní video a hudbu. Když mi to spadne nebo se prostě neustále připojuji přes svůj dřevěný connect na nějaký server, nepotřebuji se na to dívat znovu a znovu. Ini soubor jsem pak přepla do režimu pouze pro čtení, aby mi ho hra nepřepsala.

bAllowCreateGrass = 0
bPlayMainMenuMusic = 0
sIntroSequence = 

Možná, že ještě pár táhel do menu přidají, vývojáři budou nadále vydávat patche a patchovat během nejvytíženějšího evropského hracího času. A jaká čeká Fallout 76 budoucnost nedokáži odhadnout. I u Elder Scrolls Online šlo o bugfest a trvalo více jak rok, dát to nějak dokupy. Výsledkem se stala docela vyčučkařená hra, která si svého hráče našla. Uvidíme, jestli se Bethesda vyhrabe z té hromady bot, které si poslední dobou narobila a co se uřvaných „hráčů“ týče.. o tom si povídají jinde. Na sepsanou někdy příště.

Screenshoty