Hrad Sloup 2016

Historie skalního hradu a poustevny Sloup na 30 metrů vysokém skalním suku sahá až do pravěku, kdy začínají vznikat různé objekty ve skále, hrad se pak rozrůstá po celou dobu své existence a zažívá spoustu dějinných zvratů. Během období baroka vznikají další prostory kaple, křížové cesty a malé vinice. Poustevna slouží až do roku 1782, kdy zaniká z nařízení císaře Josefa II. Po období reforem dochází k dalším úpravám pro návštěvníky, které ale nenarušují barokní ráz. Jak už to tak bývá, po roce 1945 byl skalní hrad znárodněn a později prohlášen kulturní památkou.

Přijeli jsme na hrad v pondělí 22. srpna. Parkoviště je hned pod hradem, vedle rekreačního střediska Stap, kde se každý rok scházejí detektoráři na velkolepé akci. Bylo krásně, na hlavy nám pražilo slunce, ve stánku měli párek v rohlíku a na samotný hrádek to bylo jen co by kamenem dohodil. Vystoupali jsme po schodech, prošli vytesanou chodbou a ocitli jsme se v minulosti.

Sloup je protkaný chodbami, chodbičkami, odpočívadly, spoustou schůdků a schodů. V několika místnostech jsou k vidění výstavy fotografií míst z okolí i Sloupu samotného. Venku nás čekalo mnoho zákoutí, uliček a dalších skalních vytesánků. Velkou dominantou je kaple, socha poustevníka nebo džbánovitá sýpka. Na hradě se zachovaly i venkovní budovy a projde-li se pozorně, najdete i vinici a zadní trakty, do kterých sice není přístup, ale pomohou vám s představou, kolik toho Sloup ještě skrývá. Jistě poznáte i slavné schody do pekla z pohádky S čerty nejsou žerty.

Hrad Sloup