Na hrad Housku jsme se vydali okolo Vrátenské rozhledny, kam jsme původně namířeno neměli, ale zákeřná uzavírka v jedné odbočce tomu tak chtěla, abychom se vydrápali do výšin. Z rozhledny jsme se vypravili hlubokými lesy, okolo starých samot a několika drobných sakrálních památek, udržovaných spolkem Pšovka až ke zdem tajemného hradu Houska.
Matně si vybavuji, že hrad byl zpřístupněn veřejnosti celkem nedávno, že se o tom v Máchově kraji mluvilo a vzpomínám si na jakési temné místnosti, které, více než co jiného, připomínaly mnohé opuštěné budovy s dřevěnými deskami místo podlahy. Ale jistá si nejsem. Je to už dávno. Také, když se zadívám do některých map z devadesátých let, po Housce ani stopy. Všechna sláva a pozornost náležela nedalekému Bezdězu.
I během tohoto výletu panovalo strašlivé vedro, ze kterého jsme umdlévali. Tříkilometrová procházka krajem byla velmi romantická a minuli jsme několik stavení, která by při trošce představivosti mohla stát v zaniklých vesnicích Ralska, kdyby z něho tenkrát neodsunuli obyvatelstvo a nevznikl tam vojenský výcvikový prostor. Na křižovatce spíše polních cest stál křížek a menší louky protínaly stromořady.
Na samotné Housce jsme měli dost času na svačinu. Pro zvědavé je tu několik kovářských výtvorů k obdivu i dřevěné Dantovo peklo. K Housce se totiž váže nejedna pověst o pekelné bráně kdesi pod hradem a tak se není čemu divit, když si pekelníci vytvořili centrálu v jednom temném sklepení.
Hrad houska byl možná vystavěn ve 13. století, ale v některých textech se připouští, že by mohl být i starší, že zde dávno před Bezdězem mohlo existovat hradiště. Hrad Houska stojí na skále a tak je ze tří stran chráněn vysokými skalními stěnami. Malé nádvoří je uzavřeno dvoupatrovými paláci. Nejznámější místností je pak románsko-gotická kaple s odkrytými freskami Archanděla Michaela, levoruké lučištnice a dalších, dále v Zelené komnatě jsme zahlédli několik renesančních maleb na stropě. Jmenuji například vítání průvodu sv. Ludmily, jejíž sochu lze spatřit před hradem u cesty na vyhlídku.
Hradní prostory jsou zrekonstruované, z oken je vidět na protější Bezděz (ten jsem nestihla cvaknout) a místnosti jsou osazené starým nábytkem. V růžovém sále se konají plesy, v hradní kapli nad peklem svatby.. a když lomoz a hluk utichne a slunce se schová za kopečky, temnota se ujme vlády. Zpoza zdí se ozývají podivné zvuky a po hradě se procházejí strašidla.
Něco málo z historie hradu, povídání o freskách a kastelánování se můžete dočíst v brožurce od Miroslava Konopáska, Kastelán o Housce, k nalezení v pokladně hradu. Veškerý výdělek ze vstupného jde na obnovu hradních zákoutí a tak to má být. Stejně to mají na Cimburku a už tam stihli opravit a zajistit nejednu stěnu.
https://www.hradhouska.cz/
http://www.psovka.cz/cz/
Cvaky z cest
