Hrad Cimburk u Koryčan v únoru 2017

Přemýšlela jsem nad tím, kam bychom se mohli o víkendu podívat. Nedávno jsem navštívila zasněžený hrádek Košťálov v Českém Středohoří, tak mě nakonec napadlo, že už jsme dlouho nebyli na Cimburku u Koryčan a že by to v zimě mohlo být podobně cool (doslova). Od Zlína to není příliš daleko, a protože všude leželo ještě velké množství sněhu, vypravili jsme se s Ritterem na výlet.

V Koryčanech jsme se tentokrát nepozastavovali, ale dá se tam jít na židovský hřbitov. Jeli jsme přes lesy, okolo vodní nádrže. Hrádek byl od silnice dobře vidět, jen auto jsme potřebovali umístit na parkoviště v lese a jít z druhé strany. Cesta byla celkem špatně sjízdná. Čekaly nás vyjeté koleje a vrstva ledu, což je vždycky na labutí jezero, když se potkáte s protijedoucím vozidlem ve stejné a jediné koleji. Zpátky jsme se pak vydali na opačnou stranu, protože tam to vypadalo mnohem lépe, žádná kolej a hlavně štěrk na zbytcích sněhu dal tušit, že dojedeme v jednom kuse.

Hrad Cimburk bývá otevřen celoročně. Zaplatili jsme malé vlezné u pokladny a vyrazili na obhlídku hrádku. Pofotila jsem a natočila hradby, věže i výstavku. Od minula byl znepřístupněn sklep, v zadních traktech se zhusta pracuje, myslím, že i zmizelo sem tam nějaké lešení, pódium a bylo pěkně vidět na zeď vnitřního paláce.

Čertisko je stále na svém místě a na domečku vedle místa pro pódium stále povlává plyšový netopýr. Hřeben za hradem nabízí klasický výhled jen v zimním přelivu. Vše bylo krásně vidět, když zdi i věže nebyly stíněny stromy. Jenom to sluníčko se mi ani tentokrát nepovedlo zahlédnout. Na hradbě panovala docela zima a foukal studený vítr, takže mi omrzaly ruce na aparátech. Nedělala jsem žádné složité řadové HDR skládánky, ale jen pár klasických pohledů na známá místa, překrytá sněhem.

Na hrad i tentokrát šlo docela dost lidí, takže jsme nebyli jediní šílenci, brodící se sněhem v lesích, všichni zběsile fotili, aby si uchovali pěknou památku do deníčku nebo to šoupli na ty internety ;).

V závětří u věžky jsme zchroustali chleba se salámem a po hradbě se pomalu vydali zpět, okolo paláce, po schůdcích s klecí na zločince, minuli jsme kovárnu a pokračovali k hlavní bráně. Rozloučili jsme se s kastelánem, hradní pes byl také přítomen. Cestou jsem ještě zaběhla ke studánce pro fotku a pak už jsme jen klouzali sněhem nazpátek.

Záznam z Cimburku

Cimburk ve sněhu