How to Survive 2 early access

Dostala se mi na disk hra How to Survive 2 od studia ECO Software. Hlavním tématem je již mnohokráte proprané téma přežití zombie nákazy a už od počátku jsem to hrála v kooperativním módu v soukromém kempu pro dva. Sem tam jsem odbíhala do svého soukromého tábora tu lokálně a celkově to byla zábavná hra. V době psaní tohoto článku mám nahráno 48 hodin.

I když jsem hrála již několik MMO a různých onlajnových stříleček, ke co-opu potřebuju opravdu dobrého spoluhráče – kamaráda, jinak se nehnu. Jsem trochu asociál a důvěra je pro mé hraní docela důležitá věc, tím spíše, když se dělíte o truhlu s věcmi :) a když zařvete medic, tak vás přiběhne zachránit.

Podotýkám, že první díl, který se odehrával na ostrově, jsem nehrála, viděla jsem všeho všudy jen pár screenshotů. Hack and slash ve 3D izometrickém pohledu pro mě však nebyla novinka. Už jsem to viděla ve hře Survivalist. Osobně mám raději 1st nebo 3rd person střílečky a podobně, ale klidně oňufám i jiné žánry.

Finisher animačka.
Finisher animačka.

How to Survive 2 je hra o přežití, najdete v ní i prvky RPG. Abyste si mohli vylepšovat postavu, musíte zároveň opečovávat kemp, který stavíte. Materiály a zkušenosti získáváte v různých úkolech. Spoustu materiálů na stavby nasbíráte po mapách, později je budete moci vyrábět v upgradovaných dílnách. Další dostanete za odměnu za splnění questu. Pokud nějakou věcičku najdete a spotřebujete ji při upgradech, v menu budovy se většinou dozvíte, ve kterém questu jste ji našli. Ale i tak je dobré si dělat poznámky, protože těch lokalit je vždycky více.

S upgradováním kempu přichází i level-up postavy a jednotlivých skillů. V nich najdete různé potřebné věci okolo zbraní, zdrojů i kooperativního hraní. Můžete vylepšovat výdrž, lučištnictví, ovládání různých palných zbraní, snižovat účinky hladu a žízně atd.

Dopravní zácpa.
Dopravní zácpa.

Ve svém lokálním kempu jsem pranic nespěchala a škrábala jsem zkušenosti, abych si zlepšila většinu skillů i většinu budov na přibližně stejnou úroveň, aby ve všem nebyly moc velké rozdíly.

Během grindění spoustu úkolů zopakujete. Na mnoha mapách jsou zkratky k cíli, pokud nechcete vše sbírat. S přibývajícím levelem postavy přibývají i noví nepřátelé a i jejich úroveň roste. Když od někoho berete úkol, úroveň obtížnosti si můžete nastavit, k tomu se ale adekvátně sníží nebo zvýší počet získaných zkušeností. Párkrát mě sice vyklepli, ale obtížnost úkolů jsem si většinou nepřenastavovala (směrem dolů).

Starý armor a bordel v kapsách.
Starý armor a bordel v kapsách.

Generované mapy sice po čase budete znát jako své boty, ale vyloženě nudné mi nepřišly. Mám už docela slušnou výdrž při sprintu, takže jsem je probíhala celkem rychle. A rozhodně se vyplatilo obrátit každý kámen, list a zombíka a vše sbírat. Kovových plátů nebylo nikdy dost. Součástek je celá řada. Nové obvykle objevíte v dalším úkolu na nové úrovni. Nejdřív se jich nedostává, a pak vám začne truhla přetékat. V momentě, kdy konečně najdete první měděný drát a vyrobíte si lepší luk, ale už zase můžete pokročit na další level a nová hračka tak trochu ztrácí na třpytivosti.

Celou dobu je v opečovávaném kempu tma a když už konečně získáte světlušky pro výrobu světel, tak už je vpodstatě endgame a není dál co robit. Což je podlě mě docela škoda.

Dílna v kempu.
Dílna v kempu.

Zpočátku bylo vše těžkopádné a tuhé. Často jsem postávala na střeše auta a odtud střílela na zombíky. Chvíli jsem nosila těžkou palici, nakonec jsem přešla na kombinaci vylepšeného luku, který vypadal opravdu sexy, společně s puškou, jíž jsem osadila tlumičem. Luk je tichý a výkonný. Zbraň zase ničivá, ačkoliv její rachot přiláká ještě více zombíků. Máte-li čas mířit (i to se dá zrychlit lektvarem), můžete sejmout naráz několik zombíků, pokud se šikovně seřadí.

Postavila jsem si palírnu drog, ve které lze míchat různé boostovací lektvary k pomoci v boji proti davům nepřátel, zombie aligátorům a podobně. Na každý druh platí trochu jiná taktika. Od bomberů se budete držet dál, pelikánům budete uskakovat z dosahu vychrstnutého obsahu jejich žaludků (ewww), před hejny krocanů téměr není úniku a bez střelné zbraně hořce prohrajete. Pak tu jsou tvorové, co chodí jen v noci, zombíci, co se plazí po zemi a nejsou kolikrát vidět, velcí a zlí jeleni, kvůli kterým se budete bát chodit do lesa atd.

Budou zombí hody.
Budou zombí hody.

Přibyl i SWAT upgrade s novými úkoly a novým armorem. Původně začínáte u tajemného Kovace, který si žije schovaný v bunkru. Můžete si u něj pustit vtipná videjka, kterak přežít zombie apokalypsu. Postupně se pak seznámíte s dalšími postavami, i ty vám ochotně svěří svou práci.

Pomalu přituhuje, vše je dávkováno pozvolna. Úkoly jsou složitější, hledání klíčů a osob náročnější. Některé jsou tak tuhé, že jsem je ještě nedokončila, ale také se na to chystám, věřím, že mi ta taktika jednou vyjde. Nebo vydají další patch pro neschopné :D.

A s tím vším musíte udržet krok ve zbrojení, shánění vody a jídla a materiálů na všechno. Co se lékárniček týče nakonec jsem skončila u toho, že jsem vždy bleskově proběhla svět, v němž se nachází můj bunkr a posbírala květiny, které jsou nejlepší k použití, protože ve stavu nouze mnohem rychleji zchroustá kytičku, i když za menší uzdravení, než kdyby má postavička používala lékárničku nebo obvaz, jejichž aplikace je zdlouhavější. Samozřejmě lze kombinovat. A lze kombinovat i s rychlým útěkem, kempením ve výšinách (ale zombíci si vás i tak najdou) a vhodným zbraňovým arzenálem (tiché a hlučné kousky do každé situace).

Stěhováci pracují zásadně v noci.
Stěhováci pracují zásadně v noci.

Po grafické stránce není co vytknout. Vzhledem k faktu, že pořád ještě hraji early access, je hra už dost namakaná a připravená spatřit světlo světa, což už by mělo být teď. Mění se počasí i denní doba. Vždy mám s přicházejícím večerem pocit, že bych se měla začít víc bát, až přijdou ti světloplaší hajzlíci. Ve dne mě zase znervózňuje místní zvěř, která je kolikrát horší než tři bombeři dohromady.

Města, lesy i bažiny se sice stále dokola střídají, ale co také v Luisianě vymyslet nového. No, třeba ještě něco bude. V bažinách v deltě Mississippi se za temných nocí převalují mlhy a z blat se rozlézají podivné věci. Města oproti tomu nabízejí různé domy k prozkoumání, dveří i šuplíčků k otevření a kanálů k prolezení. Francouzská čtvrť New Orleans nenechává na pochybách, že tu bylo kdysi živo. Najde se i pár vtipných úkolů, které prosvětlí jinak šedivý den/noc.

Copak tu nechali v šuplíčku za harampádí?
Copak tu nechali v šuplíčku za harampádí?

A v co-opu je to ještě mnohem větší zábava. Když je člověk sám, tak má takový podivný tísnivý pocit, i když vlastně sám není, může navštívit Kovace nebo některé jiné NPC, v jejich kempech. Příběh jsem moc nesledovala. Většinou je to o tom, že někdo chce někoho nebo něco najít a cílem je dosáhnout nejvyššího levelu. Různé postavy proti sobě různě brojí, ale to jste se vlastně nic nedozvěděli :). V Survivalistovi tohle bylo mnohem lepší. Ale nevím, jestli se dají tyto dvě hry srovnávat. Tam se mi líbily dialogy a propracovaný příběh. Trošku víc i obrana kempu a neustálá otravná potřeba spánku :D.

Jsem sexice s lukem.
Jsem sexice s lukem.

Tady jsem si zase oblíbila vylepšování postavy, možnost hrát za kohokoliv už od počátku, různé zbraně a jejich vylepšování. Stejně tak zlepšování budov a nové a nové recepty. Grafiku, zvuky, různé druhy zombíků, i když už je to vše někde použito. A dokonce i úkoly. Jsem asi ve skrytu duše junkie a magnet. Ne, dělám si, erm, srandu. A na co-opu je super to, že každý může být třeba ve své instanci, připojit se k úkolu může kdykoliv, nemusí vedle sebe stát, jako to bylo v Dying Light, kde byl sice super cool parkour a také je to úplně jiná meta, ale museli jste pořád chodit spolu. V neposlední řadě jsem na počátku hraní dostala peta – vránu, která mě občas také pěkně vyděsila :D. U How to Survive 2 bych to viděla na čtyři mozky z pěti. Za ten co-op, vránu a crafting.

Deštivé New Orleans.
Deštivé New Orleans.