F.E.A.R.

Už dlouho jsem se tolik nelekla (a ještě mnohem déle mi zely screenshoty ze hry na disku, zcela marně čekající na recenzi). Je to klišovité prohlášení, ale tady jsou bestiálně infarktově nastavené situace, které vám ten tep zvýší ať chcete nebo ne. Můžete se na leccos připravit, nebude vám to nic platné a pokud jste odkojeni na Aliens vs. Predator, Alone in the Dark nebo starších neméně děsivých kouscích, pak vám ta průprava bude velmi prospěšná. Pokud se naopak vyžíváte v The Sims, nebo Barbie hrách pak prostě umřete s naprosto šedivými vlasy.

Nedokážu si to sice představit, ale lidi mají u hry strach takového kalibru, že rozsvěcí a hrají jen za přítomnosti většího množství humanoidů, případně rovnou uprostřed slunečného dne aji s kýblem připraveným pod židlí.

Jestli vám bude někdo zvedat mandle, pak tento chlapík je v tom mistr.
Jestli vám bude někdo zvedat mandle, pak tento chlapík je v tom mistr.

Jste součástí First Encouter Assault Recon a jakožto vojáček musíte prozkoumat, cože se to stalo v komplexu Armacham, kdopakže je šílený Paxton Fettel a co tady k sakru dělají malé děti. Tedy jedno. Jmenuje se Alma a setkání s ní vás přinutí vyříznout si do té židle pod sebou ďuru, aby to mohlo všechno padat do onoho výše zmíněného kyblíčku. Znáte-li alespoň zběžně styl japonských hororů, pak ji přijmete vcelku v pohodě, posadíte si ji na křeslo vedle sebe a během hraní a popíjení čaje si s ní můžete poklábosit… tedy než vás dožene k šílenství. Alma disponuje parapsychologickými schopnostmi a její milý taťka si tak s dcerkou nebude chtít hrát na písečku, ale zneužije ji ve svém hnusném projektu vývoje supervojáků. Nebyl by to horor, kdyby se to tradičně nepokáklo. Když vám zdrhne subjekt, jenž může tyto vojáky ovládat svou myslí, pak se těšte na řádně tuhé nepřátele, jichž je v této úžasné střílečce mrtě. Z nějakého důvodu s vámi Fettel komunikuje. Prostředí, kterým procházíte si nese děsivé vzpomínky, které se vám jako vize pletou před oči i pod nohy. Pomalu ale jistě magoříte, až se v důsledku psychicky neúnosného tlaku začnete bát vlastního stínu. Když na vás pak ve zdánlivě klidné lokaci bafne po lození po žebři Alma, budete si muset dát pauzu.

Seznamte se s Almou. V její situaci byste byli také řádně nasraní.
Seznamte se s Almou. V její situaci byste byli také řádně nasraní.

Scéna se žebřem se mi vryla do povědomí, neboť jsem to hrála s neteří, která se lekla takovým stylem, že jsem musela vážně na chvilku přestat, a když se rozhodnete z toho žebře slézt s naivní představou, že dole se vám nic stát nemůže, je tu další infarktová situace. Scény, kdy se otočíte a zíráte face to face na na součástky se rozpadající monstrum (Fettel, Alma… kdokoliv další) vás budou strašit i při cestě na záchod. Co když tam zrovna praskne žárovka a vy moc dobře víte, že v té tmě se skrývají běsy, které čekají, až se k nim otočíte zády, aby na vás sáhly. V jednom anonymním kanále se proti vám vyřítí chumel krys a vy si říkáte, jestli se k nim náhodou nemáte přidat a začít zdrhat tam, co ony, samozřejmě, že musíte jít přesně opačným směrem, přesně tím dlouhým temným tunelem – ano do toho kouta tam za rožkem, heh, ten stín že nebyl můj?? Temné lokace, vnitřnosti rozvěšené po světnici, blikající monitory, vidiny a zvuky, krev odkapávající ze stropu… to všechno si bude razit cestu vaším střízlivým rozumem. Možná si na to dávkování hrůzy nakonec zvyknete. Novinky přicházejí postupně a postupně též přituhuje.

Matrixově zpomalený souboj.
Matrixově zpomalený souboj.

Bleskurychlí útočníci, paranormální jevy, řadoví nepřátelé… to vše je ztvárněno na jedničku. Hra světel a stínů přispívá k frustrující atmosféře. Nejde v žádném případě o přímočarou a bezduchou střílečku. Nepřátelé tupě nestojí v pozoru uprostřed bitevního pole a rozhodně nečekejte, že do sebe nechají střílet, nebo že na vás budou čekat celou dobu schovaní za tou jednou bednou. Spolupracují spolu a aktivně po vás jdou. Boje jsou fascinující, stěny jiskří pod údery kulek, sklo se tříští a zasypává podlahu, sudy explodují a uprostřed toho dýmu, kouře a změti střepin postupujete vy, s elegancí ostříleného bojovníka se probíjíte vpřed, rychle a nekompromisně. Bullet time vás nechá jen tupě zírat s otevřenou pusou. Podlahu pokrývají cákance krve, dopadající těla i prázdné nábojnice, celou tu estrádu zakončíte elegantním kopem, který skolí posledního protivníka. No není to matrixově krásné? Na druhou stranu vás bezhlavé útoky doprostřed chumlu procházejících vojáků připraví o valnou část vašeho zdraví. Nepřátelé mají v rukávu ultimátní zbraně i ultimátní schopnosti. Jeden takový hajzlík se pohybuje rychleji než průjem a nechá se poznat až když vás zákeřně zraní… a ne, nechodí po zemi a jo, je částečně neviditelný. Bulet time tu tedy není zas tolik pro parádu, jako spíš pro taktické použití ve správnou dobu na správném místě, ale šetřit jím zas nějak moc nemusíte.

Cestou sbíráte titěrné boosty, které vám napevno prodlouží buď bullet time režim nebo vám zvýší zdraví. Musíte ale hledat – temné kouty, za hromadami beden, v ještě temnějších odbočkách. Najdete tu sbírku klasických zbraní a pár třešínek, od „kolíkovače“ po šílenost, která z vás udělá hromádku zčernalých kostí, což je krutě nevratné a nevyléčitelné ;). Samozřejmě, pokud nejedete s cheaty, nesete si jen tři kousky a vždy se musíte přizpůsobit tomu, co se v dané lokaci vyskytuje nejvíce, abyste nezakysli na nedostatku munice do vaší hračky. Můžete samozřejmě používat dálkově odpalovatelné miny i rozhazovat granáty. Lékárniček a armorů je tu též bezpočet, tak se nebojte. Na vyšší obtížnosti už to ale asi taková sranda nebude a ještě jedna veledůležitá rada – ukládejte, ukládejte.

A takhle generálně se uklízí nepohodlní lidé.
A takhle generálně se uklízí nepohodlní lidé.

Vizuálně řečeno hra je lahoda pro oko. Technicky vzato potřebujete lepší železo než co kdysi vzýval DOOM 3. Světla a stíny, částicové efekty a v neposlední řadě vizuální zpracování bullet timu si vezme z výkonu mašinky své.

Výrobcem „strachu“ je starý známý Monolith a má na svém kontě něco výborných akcí: Aliens vs. Predator 2, ujetá záležitost s ujetou grafikou TRON 2.0 nebo atmosférickou BLOOD. Ve F.E.A.R.u se zase nebojí přidat něco na šílenosti, děsivosti a bestiálních efektech. Příběh to má ucházející a pokud se vám líbil ten i všechno to okolo, radost vám jistě udělá i Project Origin, či fearovské datáče Extraction Point a Perseus Mandate. Prolezte DVD s F.E.A.R.em a mrkněte na bonusové filmy o tom, jak byl projekt vytvářen a čeká tu na vás i Alma.