Edgaři a Slizouni

Přibyly mi tu nějaké přebytky z rozličných chovů. Z poloviny z nich má spousta lidí naprostou hrůzu a to se ani nejedná o sklípkany, alejbrž o madagaskarské syčáky (gromphadorhina portentosa), šváby, kteří při nespokojenosti tak maximálně syčí, aby dali najevo, že se jim nechce přelézat do nové ubikace. Pak jsem si také dovezla 6 achatin (oblovek) a snažím se pilně studovat různé webové stránky, kde se lidé, jak už je tak zvykem, neustále dohadují o pravdivosti zveřejněných informací. Nu což. National Geographic se mi tedy rozrostl o další dva kanály, jen se tu místo reklam celý den spí :).

Achatiny mě zaujaly hned první den. Když jsem je dovezla, vyčkávaly, zahrabané v zákopech (namíchala jsem jim silnou vrstvu lignocelu, protože jsme je převáželi přes tři hodiny), než se všechno uklidní. Večer vyjely ven a hned se začaly plavit v rybníčku a okusovat sépiové kosti s okurkami. Rotovaly po bedně až do rána. Zatím tedy bydlí v plastovém boxu s víkem se zámečky. S neteří jsme propalovaly větračky do vík do pozdní noci. Stará a olezlá skleněná terária bez vík jsem již dávno vyházela, nepočítala jsem s jejich budoucím použitím, že bych si snad kdy donesla šnečky nebo brouky. A bum. Trochu jako s potkánky. Kde se vzali, tu se vzali.. Ale zase na druhou stranu, plastový box nebo faunabox se lépe převáží a čistí, ale více se poškrábe, takže každému, co mu vyhovuje.

Mám pár snímků. Některé jsou dost tmavé a žluté, to jsou ty večerní, focené ve zdejší kobce, a pak také denní, po čištění, kde se hoduje na salátě. Edgaři si také postupně doběhli na salát, kromě salátu a okurky oždibují i medové kroužky a ovesné vločky. Přes den jsou někde nasáčkovaní, nebo zkoumají, co by zbaštili. Mají v ubikaci malý plastový květníček, ve kterém se občas scházejí na pokec. Rozličné shluky jsem si zdokumentovala pro informační účely. Nedělají žádné děsivé a drastické věci, jak by se z hloupých hororů mohlo zdát. Jen si tak sedí, tykají tykadly a papají. Jenom holt mají 6 nohou a hmyzovité vzezření.

Šnečiska jsem po dalším týdnu přesadila do větší bedny. Koupila jsem jim plastový květináč a misku na plavení, takže se tam všechno přestalo vejít. V květináči se s oblibou někteří zahrabávají, takže jsou ukrytí dvojnásob. Misku na jídlo jsem zvolila proto, aby to jídlo vydrželo pobyt ve vlhké hlíně a nemusela jsem vyrýpávat drobky a v bazénku na plavení se občas rádi projedou. Jsou tam asi tak 2 mm vody. Velice málo, aby se neutopili.

Připojím pár obrázků a určitě budu ještě přidávat, když se naskytne příležitost Edgary (pro doplnění vzdělání doporučuji první Muže v černém) nebo Slizouny nějak zvěčnit. Snad to tu přežijí.

Zvěř rozličná