Cimburské zelenání

Stejně jako na Tematíně, i na Cimburku už panuje pracovní ruch, posádka byla přítomna v plném počtu a za hradní bránou vznikla bylinková zahrádka, ve všech budkách to hučelo aktivitou a sem tam vyběhl kastelán Ramboslav i hradní pes Máňa. Okolí hradu už se zhusta zelená a cestičky pomalu mizí v zeleni. Krajina za hradem už také chytá jarní barvu, i když ještě stále studeně fičí přes hradby.

Hradomilců se na Cimburku vystřídal hojný počet, po cestách chodily davy lidí a psů (kolikrát i pět kousků na jednoho turistu) a každou chvilku někdo přicházel a odcházel. I tady zhusta létaly mraky, a tak byly každou chvíli jiné světelné podmínky, ale konečně se mi zadařilo zahlédnout hradní věže a zdi ve sluncesvitu.

Sklepení bylo tentokrát otevřené, potkali jsme v něm žábu, čehož jsem si všimla až ze záznamu, protože jsem si zapomněla přibalit svou baterku. Již jsme se poučili z mnohých výprav do lesů, a tak jsme vybalili turistické svačiny a nealko pivo a poseděli na nové lavičce u bylinkové zahrádky, kterou zrovna dodělali, takže tam zatím roste jen meduňka a pažitka.

Na Cimburku je fajn a jistě se dá dostat v budkách něco k pití, nemám o tom moc přehled :D, ale koupila jsem si aspoň papírovou a dřevěnou pohlednici s hradní dominantou. Myslím si, že jsme tu určitě nebyli naposledy. Chtělo by to ještě letní a podzimní návštěvu, vyjde-li počasí.

Jarní Cimburk