Chaloupka a železnice

Měla jsem v plánu tento týden ještě jednou navštívit dřevěnou chaloupku a vzít si s sebou stativ, takže mám pár dalších obrázků, úplně stejně křivých, ale ostřejších. Za těch pár dní se na místě nic nezměnilo a i tentokrát tam panoval klid.

Chatička je příjemně krytá stromy, takže odpolední slunce je odstíněno a na betonovém rantlu se docela příjemné sedí (a žere svačinu po focení). Vzala jsem si ještě několik dalších svačin, takže nebyla nouze o přísun cukru. Šli jsme s Montgomerym ještě na procházku do lesa, prozkoumat okolí. Dohrabali jsme se až nad údolí za kopcem a po kolejích jsme se pak vraceli zpátky.

Prolezli jsme ještě nějaké podchody, které jsme dřív neprobádali. V jednom bylo docela dlouhé schodiště, už značně rozpadlé, které končilo prudkým svahem a nějakými zbytky, vedoucími na cestu u potoka. Celkem rušnou cestu, ale tento tajemný a dost temný podchod do lesa nahoře zůstává často nepovšimnut.

Rozhodli jsme se, že po kolejích dojdeme až k zahrádkám kus od nás a třeba ještě něco objevíme. Nu nic dalšího se nenaskytlo. Snad jen docela hezký výhled na okolí. Celou pětihodinovou procházku jsme zakončili návštěvou nefunkční železniční točny a zadních traktů místního nádražíčka, které z velké části pohlcuje hustoles.

Sice se vše jmenuje chaloupka, protože pokračuji v započaté sérii, ale tentokrát jsme oběhali velký kus okolí a přidali k tomu všemu oblíbenou točnu. Ještě se nerozpadla a tak ji budu chodit fotit na jaře, na podzim i v zimě a v létě. Spousta železa, starého kamení a jedna chajda k tomu. Enjoy.

Chaloupky a železnice