Hodili jsme očkem do Terezína a prošmajdali dosud neprobádané kouty pevnosti. Ještě mnoho zajímavého nás snad někdy čeká, kdo ví. Jako již tradičně i zde začalo pršet, takže jsme procházku trochu urychlili.
Podzimní Terezín
Obranná linie N1 Kaltenbach
Ocitli jsme se v Lužických horách pod kopcem u tří sloupů. Jeden z nich označuje hranici tří panství a jedná se o repliku sloupu, který zde stával od roku 1705. Dále se zde tyčí kámen s označením lesních revírů a v neposlední řadě zde při staré pražské cestě stojí také sloup u svatého Jakuba z počátku 18. století.
Cestou necestou krajinou Ralska
Prošli jsme se po bývalém vojenském prostoru, od růžovoučkého velína jsme se poposunuli podívat na Eustachovu kapli, marně jsme pátrali po zbytku zkušebního polygonu v hustých lesích, k nalezení zde bylo jen málo artefaktů. Od křižovatky u křížku jsme se vydali k podobnému místu v zaniklé obci Schwarzwald, kde leží zbytky pomníku pod lípou, památka na vesnici, jejíž kořeny sahaly až do třináctého století.
V tunelech
Stovky metrů chodeb, vytesaných ve skalách v Jánské ukrývají stopy minulosti, vážící se ke druhé světové válce. Nedaleký pomník uprostřed bývalého pracovního tábora dává tušit, jak temná ona minulost byla, když se německá válečná výroba musela přesunout do podzemí.
Vůně paliva
Podzemí, v němž se line vůně paliva z kdysi obrovských nádrží, je celkem hodně rozsáhlé. Trvá skutečně dlouho, než se člověk dostane z jednoho konce na druhý. Z nádrží už zbývají jen torza a dochovaných je jen málo. Zdi zdobí vrstva popela, do níž už kdekdo vyryl svůj podškrab.