Kingdom Come: Deliverance

Po prvních 91 hodinách hraní už mohu směle prohlásit, že se Kingdom Come od studia Warhorse povedl. Jeho vývoj jsem sledovala jen koutkem oka, občas jsem zahlédla Weekly Torch, ale jinak jsem to nechala běžet. Když jsem pak měla možnost si hru vyzkoušet, zakysla jsem u ní na mnoho nocí, podobně jako u Zaklínače. S tím to bylo ale o dost jednodušší, protože jsem ty reálie znala a těšila se na ně, jak malé děcko.

Pokračovat ve čtení „Kingdom Come: Deliverance“

Dead Island Riptide

Po několika letech jsem si zase zahrála zombičinu v kooperativním módu. A to Dead Island Riptide. Přídavek k Dead Islandu. Zombíci se tentokrát rekreují na tropickém ostrově Palanai v Banojském souostroví. Sluní se na všech verandách domů, postavených na kůlech, při pobřeží Papuy-Nové Guineje, povalují se na bělostných písečných plážích, okusují ty méně šťastné z obyvatel i turistů, relaxují na hladinách vod po monzunu v deštném pralese. A to všechno proto, že někdo testoval virus a měl pocit, že je to dobrý nápad.

Pokračovat ve čtení „Dead Island Riptide“

SOMA

Další základna. I na Omicronu bude o zábavu postaráno.

Po dně Atlantiku ve hře SOMA od Frictional Games se procházím již podruhé. Chladné zdi podmořské základny Pathos II. jsou už 16 hodin mým domovem. První gameplay proběhl na stařičkém notebooku, který už se, stejně jako jednotlivé stanice, rozpadá, ale frčí dál. Podruhé už to zrno obrazu bylo mnohem lepší a neutěšenost oceánského dna na mě šplíchla tíživou atmosféru, z níž se sem tam vrátila ozvěna mých vlastních existenciálních otázek.

Pokračovat ve čtení „SOMA“

How to Survive 2 early access

Jsem sexice s lukem.

Dostala se mi na disk hra How to Survive 2 od studia ECO Software. Hlavním tématem je již mnohokráte proprané téma přežití zombie nákazy a už od počátku jsem to hrála v kooperativním módu v soukromém kempu pro dva. Sem tam jsem odbíhala do svého soukromého tábora tu lokálně a celkově to byla zábavná hra. V době psaní tohoto článku mám nahráno 48 hodin.

Pokračovat ve čtení „How to Survive 2 early access“

Survivalist

Survivalist je jedna z mnoha postapokalyptických her, která do vedlejších rolí nepřátel obsadila různé druhy zombíků a bandity, kteří se neštítí ničeho. Vzdáleně mi připomněla stařičkého Fallouta, a to hlavně prostředím neutěšené pouště, plné skalisek a suché trávy. Sem tam vrazíte i do kaktusů a to v komiksové grafice ve 3D izometrickém pohledu.

Pokračovat ve čtení „Survivalist“

Fran Bow

Přistála mi pod pařáty strašidelná adventura Fran Bow, která mě svou atmosférou přikovala k monitoru a po každé vyřešené hádance jsem chtěla vědět, co se stane dál. Některé prvky a zmínky mi připomínaly mé vlastní temné spisky, dávno zapomenuté děsivé sny a souvislosti.

Pokračovat ve čtení „Fran Bow“

Chua toon ve Wildstar

Šílený huňatý medik útočí.

Posledních cca 14 dní se toulám po MMO Wildstar. Kreslené multiplayerové hře, která vzhledem trochu připomíná Torchlight a je podobně vtipná a nakřáplá jako Borderlands. Můj Chua je šílený vědec a medik (levý jako v každém mmo). Je to už druhá postava, kterou jsem si vytvořila a přijde mi mnohem zábavnější než má cassianka. Také kusem proto, že už tak trochu vím co a jak :D. Ale jenom tak trochu. Většinou se tam tak potácím.

Pokračovat ve čtení „Chua toon ve Wildstar“

The Witcher 3: Wild Hunt

Tohle bude další osobní óda na počítačovou hru, dávám vám tedy tento mikroskopický prostor vyklidit pole a jít si vrčet do temného kouta. Když bylo oznámeno, že bude vydán třetí herní Zaklínač, probral se ve mně drak a určil, že tu hru musím mít i kdybych měla prodat zkamenělá játra nepřítelova na černém trhu. Málokdy mě něco inspiruje k šetření kreditů natolik, aby se nerozkutálely při prvním pohledu na nějakou oduševnělou potřebnost (támhleten stejk musím sežrat, tuhle knížku si musím koupit atakdále).

Pokračovat ve čtení „The Witcher 3: Wild Hunt“

Alien: Isolation

Alien Isolation art.

Nastala příhodná konstelace hvězd a já se konečně vydala prozkoumat temné koridory vesmírné stanice Sevastopol, v jejíchž útrobách číhá monstrum, které jsem si, ehm, oblíbila už před mnoha a mnoha lety, když mi pustili film Vetřelec. Jakožto velká fanynka vítám téměř každý počin z tohoto universa a dlouho mi chybělo něco, co by mi přiblížilo atmosféru nerovného boje zranitelného člověka proti jedinému děsivému xenomorfovi.

Pokračovat ve čtení „Alien: Isolation“

The Witcher 2: Assassins of Kings

Beruška, nemá ani potuchy, co je kolem za hukot.

Zaklínač, věčně zachmuřený bojovník a lidmi opovrhovaný mutant, vychovaný a vycvičený zabíjet monstra, kterému však byly ponechány lidské city a to ho rve na kusy, protože ve zmítaném světě, v obraze té nejzkaženější reality, plné násilí a rasismu (jako doma), musí často volit mezi zrůdami lidskými a zrůdami, vzniknuvšími při konjunkci sfér, nepřirozenou mutací. Sám je částečně jedno z monster a sám se velice často staví na stranu utiskovaných, což jej nesmírně vyčerpává. Možná poslední rytíř beze zbroje, vždy ochoten pomoci tvorům i lidem v nesnázích. Napájí se smrtícími dryjáky, aby posílil své reflexy, používá nižší magii, aby s pomocí zaklínačských znamení pomohl štěstěně v boji přiklonit se na jeho stranu. Velice často bývá po zásluze potrestán hloupou lůzou, arogantním pánem nebo svými vlastními chybami, které ho kolikrát stály téměř život, přesto jde dál, kvůli svým milovaným, pohání ho touha odhalit svou minulost i touha setkat se s tou, kterou ztratil, s Yennefer.

Pokračovat ve čtení „The Witcher 2: Assassins of Kings“

Hravé pixely 2011

Rozlézající se město.

Mám pár svých pixelovatých herních otců Fouras (rozumějte vykopávek), ke kterým se buď čas od času ráda vracím, či jsem je objevila a na dlouho u nich zůstala. Počítačové hry, ve kterých je prasík jen pár pohybujících se pixelů jsou mi nějakým způsobem sympatické a to i vypiplaností herního systému, animací a .. pak mi přinesli kompletní edici Heroes III.

Pokračovat ve čtení „Hravé pixely 2011“