Deštivé dny v lesích

Dešťové perly ozdobily všechny listy.

Vyrazili jsme na výlety po různých končinách. Počasí i tentokrát přepínalo módy každou minutu. Nad krajinou létaly naducané mraky a čas od času zasvitlo slunce. Z větrné hůrky jsme se šli podívat do několika zaniklých vesnic, cestou jsme na kraji zvlněné louky spatřili stádo srnek. Na loukách se bělaly ochmýřené hlavy pampelišek a sem tam se dala najít i jiná drobná květina.

Pokračovat ve čtení „Deštivé dny v lesích“

První jarní květiny 2019

Ponořila jsem se do křovin a tam, kde minule vykukovaly jen zelené lístečky už kvetou sněženky. Šla jsem také obhlédnout místo, kde dříve bývala studánka, ale v dolíku pod trubkou je stále sucho. Ptactvo se předhánělo v hlasitosti. Strávila jsem na louce asi půlhodinu než jsem se vypravila na zpáteční cestu. Bylo příjemné teplo, dokonce bych řekla, že aspoň patnáct stupňů. V lese a na louce úplná paráda.

Pokračovat ve čtení „První jarní květiny 2019“

Mlhavé dálavy a lesy

Že prý bude hezky, říkali, takže když přijeli, na všem ležela hustá mlha, teploměr ukazoval zase hezkých -3°C a co s tím. Co se dalo dělat, nakonec jsme se přecijen vykopali od hrnců s jídlem a šli jsme se projít po zamlžených cestách někam na kopečky. Vzali jsme to oklikou, kam většinou nikdo nechodil, vítal nás celkem studený vzduch. Na několikero vyhlídkách jsem se na chvíli zastavila, abych se pokochala.

Pokračovat ve čtení „Mlhavé dálavy a lesy“

Procházka zimním lesem

Červeně zářící list.

Oproti minulé cestě skrze zamlžený a zmrzlý les se hodně změnilo. Dokonce bylo takové teplo, že jsem chvíli slackovala na fotolouce. Místo sesle jsem použila batoh a zatímco kamera natáčela, pořizovala jsem si svůj již druhý letošní spálený xicht. Ale bylo to fajn, nad hlavou lítali dravci, v listí se klubaly první jarní květiny a zahlédla jsem i zbloudilého motýla a pěkně huňatého zajíce.

Pokračovat ve čtení „Procházka zimním lesem“

Zimní les začátkem února 2019

Osamělý strom v zamlžené krajině.

Po té, co jsem zjistila, že se na hřbitově provádějí vykopávky, jsem se otočila a vyrazila mlhou zahaleným sadem a lesem na kopec. Pod nohama mi křupal sníh, na cestách ležely ledové krusty z toho, jak předešlý den všechno zhusta tálo. Přes noc poleva zmrzla. Nečekala jsem žádné zázraky, avšak mlha kousek před vrcholem trochu ustoupila a tenkou vrstvou mraků sem tam probliklo slunce. Zima byla třeskutá a tak se mi podařilo vyšťavit všechny dva akumulátory, takže cestou zpátky už nebylo čím fotit. Ale ještěže tak.

Pokračovat ve čtení „Zimní les začátkem února 2019“