Trin's personal website about photography, urbex, rats, nature, events and PC games.
Už jako malý capart jsem byla posedlá stromy, spletenci kořenů a tůňkami v nich. Podél lesní cesty, která vedla k hájovně stávaly mohutné stromy, jejichž kořeny vytvářely spletence, po kterých se dalo šplhat. Vždycky jsme lezli po nízkém hřebenu na obou stranách potoka, který v zimě zamrzal a voda působila úplně černým dojmem. Další strom rostl na druhé straně oblouku za hájovnou a pod ním byla dutina, z níž si nejedno místní děcko udělalo bunkr.
Kuřívody byly poznamenány vznikem i zánikem vojenského prostoru, avšak v dnešní době se sem navrací život a už bychom nepoznali, že tu ještě před desítkami let ležely hromady suti. Trávník okolo pošty a infocentra září zelení, střechy na kostele a na tvrzi jsou opravené a jíst se tu také dá.
Pokračovat ve čtení „Tvrz, kostel a pyrotechnické muzeum v Kuřívodech“
Vznik města Krupka v Krušných horách je spjat s objevem cínu, který se zde těžil po 800 let. Ve 14. století je v Krupce vybudován hrad k ochraně dolů a obchodní stezky do Saska. Z hradu je krásný výhled na Husitskou ulici se středověkou zvonicí z první poloviny 15. století a Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kromě hradu se v Krupce nachází také nejstarší hornický kostel – Kostel sv. Prokopa, z něhož dnes zbývají obvodové zdi.
Není nad to projet deštěm, sněhem, tankodromy a zákrutami a v čase třeskutých zim navštívit nedostavěný gotický chrám v Panenském Týnci. V zimě a za opravdu nevlídného počasí z něho uvidíme nejvíce. Listí již dávno spadalo ze stromů a tak můžeme obdivovat prastaré zdi. Na lavičkách nikdo nesedí a ani uvnitř nikdo neobjímá kameny. Je to má třetí návštěva, když si připomenu doby dávno minulé i nedávné.
V Drchlavě stojí rozpadlý kostel sv. Mikuláše, okolo něhož jsou k nalezení zbytky hřbitova a nějaké další zajímavé budovy. Kostel není v provozu, ale po roce 2000 zde proběhly nějaké snahy o záchranu. Historie místního kostela sahá až do 14. století. Od té doby byl několikrát znovu vystaven a přestaven do barokní podoby. Jen jsme u něj lehce přibrzdili, protože nás zaujal. Típla jsem pár podzimních obrázků do mého osobního katalogu rozpadlostí.
Všimla jsem si, že na Košťálov chodívám převážně v zimním období. Jak jen mi chybí ten sníh, ta kosa (v zimě zase budu hučet, kam že se podělo to letní teplíčko). Tentokrát jsme si s Ritterem nablížili do malé vísky Sutom, která se táhne po úbočí kopce, od otlučeného kostela svatého Petra a Pavla až někam dolů k bílé věžičce hradu Skalka. Ze Sutomi je to až na vrchol Košťálu 1,8 km.
Požáry, přestavbami a nakonec i nezájmem sužovaný kostelík stojí v malé vesnici u rybníka s hasičskou věžkou, na níž je k vidění letopočet 1930. Historie kostela sahá možná do 16. století, ale dočetla jsem se, že nejspíše vznikl mnohem dříve na přelomu 13. a 14. století. Počátkem devadesátých let 20. století jej chtěli dokonce zbourat, to se naštěstí nestalo.
Cestou z hradu Cimburku u Koryčan jsme se vraceli přes moravské vesničky, v nichž nás zaujalo nekolik dominant, u kterých kočí přibrzdil. Navštívili jsme i dům, v němž se nachází části staré tvrze z 15. století. Původně dřevěný kostel s farou zde stával v témže období. Stavba zděného kostela sv. Havla byla zahájena roku 1689, financoval ji majitel buchlovského panství Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu. Další kostel v nedaleké obci Stříbrnice pochází z počátku 20. století a jedná se o kostel sv. Prokopa. Základní kámen byl posvěcen už v říjnu 1907.
Pokračovat ve čtení „Kostelíky v Osvětimanech a Stříbrnicích“