Dungeon revisited

Do sklepa neproniká světlo. Toto je foceno půl minuty.

V dungeonu jsem byla již podruhé, protože je tam stále co fotit, na což nám minule nezbývalo baterie. Tentokrát šajnil žblunc, a tak jsme se vypravili ofotit nejprve exteriéry a interiéry okolo dvora. Podzemí přišlo ke slovu ke konci výpravy. Rozložili jsme si stativ, batůžky, „lomové“ ohadry, vytáhli sváču a pivsona a bez zbytečných stresů udělali několikero fotografií v duchu „věž po sto padesáté páté“ a „komín po třicáté šesté za různých úhlů a různého šašení s nastavením fotoaparátu“. Někde v tomto bodě jsme začali uvažovat o taktických vestách.

Pokračovat ve čtení „Dungeon revisited“

Drobnosti ze Solvayových lomů

Oblíbená cedule Jednosměrný provoz.

Vyškrábla jsem pár drobností z březnové návštěvy skanzenu Solvayovy lomy, kde notně rozšířili a zakulatili vyhlídkovou úzkorozchodnou trať a od naší poslední návštěvy provedli ještě nějaké další úpravy v terénu. Kraj byl dosud šedý, protknut oranžovými svahy lomu. Z velkého rybníku pod skálou zbyla jen taková malá loužička, ale až se kraj zazelená, jistě se tam zase vypravíme a necháme se podrncat v minivláčku.

Pokračovat ve čtení „Drobnosti ze Solvayových lomů“

Dungeon

Dovnitř vtéká světlo.

Na mladých větévkách nesměle raší první květy, kontrastují s odlupující se omítkou na rozpadající se zdi, mladý stromek je chráněn před nepřízní a zimou v malém zchátralém domečku. Silnější příbuzní už obsadili každý kout opuštěných pozemků. Kvetou do krásy a zelené lístky zachytávají vzpomínky drolících se červených cihel, které udolává čas.

Pokračovat ve čtení „Dungeon“

Ze Solvayových lomů, přes Ameriku do Sv. Jana pod Skalou

Nevrtí se.

Solvaye nelze jen tak přejít. Kde jinde nalézti místo pro šutromily, rezatověcatostomily a rochnit se při tom v záři sluníčka, nechat se podrncat ve vláčku a obdivovat zbarvení jednotlivých svahů a skalisek ve starém lomu. Když jsme měli štěstí na pohodlný bus a zásobu kyslíku (žádná upocená plechovka se smrdutými sardinkami jako při mé první návštěvě), ťapkalo se nám na výlet ještě o něco lépe. Tato fotogalerie se skládá ze dvou výprav do magických končin.

Pokračovat ve čtení „Ze Solvayových lomů, přes Ameriku do Sv. Jana pod Skalou“

Solvayovy lomy 2011

Další rezaté věcatosti.

V neděli pátého června (2011) jsme navštívili další zajímavé zákoutí, a to Solvayovy lomy u obce Bubovice, kam se můžete dostat například busem ze Zličína. Cesta trvá přibližně půl hodiny a vřele doporučuji naplánovat výpravu na víkend, kdy vás provedou malým muzeem, svezou vás vláčkem a zatáhnou do důlní šachty, kde se chladí pivo při teplotě pouhých sedm stupňů.

Pokračovat ve čtení „Solvayovy lomy 2011“